Hlavní stránka arrow Společnost arrow Konec zlatého pokladu České republiky 22 říjen 2017  
Hlavní menu
Hlavní stránka
Nádech výdech
Místa síly
Tajemno
Společnost
Duchovno
Rady pana Rady
Zdraví
Channeling
Mimozemské civilizace
Tajné společnosti
Přednášky - rozhovory
Tajemství Amenti
Tip na výlet
Kontakty
Vyhledávání
Odkazy
Administrátor
Online TV
Chalupáři TV
Přihlášení





Zapomenuté heslo
Nemáte účet? Vytvořte jej!
Reklama
 
Konec zlatého pokladu České republiky
Vložil: Gepe   
Přečteno: 34127

V zimě roku 1980 stoupla cena zlata ze 42 USD za trojskou unci (31,103 g a ryzosti 24 karátů) na neuvěřitelných 850 USD. V průběhu dalších dvou let klesla na 300-360 USD za trojskou unci. Tam se na dlouhou dobu ustálila, aby za čas začala znovu stoupat. Dnes překročila opět hranici 800 amerických dolarů za unci. Pro majitele zlata docela slušný byznys. Česká republika je mimo hru.

Zlato je jistota

V květnu 2005 emitovala jablonecká mincovna zlatou kilogramovou pamětní medaili a jen se po ní zaprášilo. Vlastnit podobnou kuriozitu si může dovolit ten, kdo má současně i na pancéřové auto a bodyguarda. Že dnešní postsocialističtí kapitalisté do žlutého zlatého kovu investují, není nejmenších pochyb.

zlat_penze.jpg

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Hlavním důvodem k zamyšlení o české zlatu jsou zprávy, že Česká republika se zbavila měnového zlata a 14-15 tun zlatých mincí. Za zlato jsme nakoupili obligace Evropské unie (jiní autoři však píšou, že šlo jen o dluhopisy německé). Mince jsme vyvezli do Švýcarska a prodali za dumpingovou cenu. Na kroky České národní banky se zlatem upozornili novináři a numizmatici. Prodej zlata provází mlčení. Přes všechny proklamace o odlučování zlata od peněžních systémů a hledání nových měnových jednotek (nedávno ECU, dnes EURO) se na konci cesty nachází zase zlato. Svoje zlaté rezervy si opět vytváří Mezinárodní měnový fond, evropská integrace i OPEC. Zlato je stále prvotřídním měnovým prostředkem k uchování hodnot. Podíl zlata v měnových rezervách jednotlivých zemí kolísá, jak masivně se s ním obchoduje a mění náklady na jeho těžbu.

Ve Fort Knox setrvalý stav

Ani 2. světová válka princip tzv. zlaté dolarové rezervy nevyřadila. Zlatem se v  2. světové válce platily strategické suroviny. Platby nacistického Německa bankám ve Švýcarsku a Švédsku jsou smutnou kapitolou historie. Zlato se proti uměle stanoveným a intervenovaným mantinelům z roku 1934 (35 USD za trojskou unci) vzbouřilo až dlouho po válce. Dne 15. srpna 1971 vláda USA zrušila směnitelnost dolaru za zlato a cena zlata raketově vzrostla. Bez ohledu na voluntaristické zásahy je zlato stále měnovým médiem par excellence. V chaosu inflací a umělých měnových jednotek v Evropě i arabském světě je jediným pevným bodem ve světové ekonomice. Bohužel v zlaté horečce roku 1980 nenávratně zmizely v tavicích pecích (jak již mnohokrát v historii) cenné šperky, mince a umělecké předměty. Jednotliví občané prodávali za vysokou cenu zlaté rodinné skvosty. Přes velké otřesy zlato svoji hodnotovou rovnováhu našlo. To je nejlepší důkaz, že svoji funkci všeobecného ekvivalentu neztratilo. I dnešní růst ceny zlata je významný signál pro ekonomy. Ti však upozorňují na velký stupeň abstrakce zlatého média. V dobách zlatého standardu si mohl občan zlatou minci ohmatat. Dnes jsou zlaté rezervy ukryty v hlubokých sejfech, které občan nikdy neuvidí. Ani autorovi jedinečné monografie o zlatu P. Bernsteinovi neumožnili navštívit Fort Knox v Kentucky, kde jsou uloženy americké zlaté rezervy. Bylo mu lakonicky sděleno, že jde o vojenskou základnu. P. Bernstein dodává, že musíme věřit, že tam zlato opravdu je. V České republice máme vše jednodušší. Víme jistě, že v ČNB místo zlatého pokladu republiky máme pakatel. Ti, kteří zlato v krajně nepříhodné době prodali, radí, abychom nebyli sentimentální.

Zlatý standard v pojetí 19. století je překonán. Trvá však silná tendence k tezaurování - k uchování hodnot. Nejde zdaleka jen o země Orientu, Indie a francouzský venkov. Velkým tempem nakupují zlato i občané USA. Protože zlato nechutná mravencům lidé si vytvářejí i osobní poklady. Doslova zlatými fetišisty jsou Francouzi a Japonci. V Japonsku se uvádí jako důvod častá zemětřesení. Zlatý slitek přečká v rodině přírodní katastrofu bez úhony. Zcela nadprůměrně spotřebují zlato stomatologové ve Švýcarsku, Německu a Izraeli. V České republice nejsme jiní. Nejznámější zpěvák populární hudby se svoji praxí netají: kupuje zlato, starožitnosti a valuty ve stejném poměru. Také naftu a obilí lze koupit k nejistých dobách jen za zlato. Růst ceny zlata se projevil i na ceně stříbra.

Kdo vytvořil zlatý poklad České republiky

Československý (český) zlatý poklad vznikal od nuly. Mlhavě se píše, že část zlata předala nově vzniklé Československé republice prý Rakouská národní banka (Lidové noviny). Pokud tomu tak bylo, šlo o nepatrné množství, které v říjnu 1918 bylo víceméně náhodou v pražské filiálce Rakouské národní banky. Opak je pravdou. ČSR za bývalou monarchii dobrovolně splácela válečné půjčky, aniž ji k tomu mezinárodní smlouvy zavazovaly.

Prvními zdroji peněz mladého státu byla Půjčka národní svobody. Prakticky celá suma byla upsána drobnými řemeslníky, zaměstnanci a prostými občany. Banky, zvlášť německé, se od půjčky distancovaly. Ve Smiřicích, nevelkého městečka u Hradce Králové, občané mezi sebou vybrali na Půjčku národní svobody 50 300 korun. Na zlatý poklad republiky odevzdali občané 2183 gramů stříbra a 81 gramů zlata. Stejně tak probíhaly sbírky v celé zemi.

Lze připustit, že určité množství zlata přivezli i legionáři z Ruska. Autoři však mají velké oči, když hovoří o sedmi stech padesáti bednách převážně se zlatem. Účetní doklady Legiobanky uvádějí přesně 69 445 zlatých rublů a 3010 zlatých amerických dolarů. To také nestálo za řeč. (Osudy zlatého pokladu sovětského Ruska a československých legionářů, kteří s ním hospodařili, by vydaly na knihu.)

Hlavním zdrojem zlatého pokladu ČSR bylo dobré hospodaření republiky a velký export cukru. Poklad v Národní bance československé rychle narůstal: 1925 je deponováno 41 tun zlata, v roce 1930 již 69 tun, 1935 necelých 100 tun. V roce 1938 stát disponoval 112 tunami zlata, a v době Mnichova 94,771 tuny. Větší část ve zlatých slitcích, asi pětina v mincích. Z tohoto množství bylo 6336 kg v republice a 88 433 kg deponováno v Anglické bance v Londýně. Válečná kapitola československého měnového zlata je velmi smutná. Vrátila se jen malá část.

Po 2. světové válce

Poválečná Československá republika shromáždila do roku 1989 více než 102 tun měnového zlata. Západní mocnosti nám za znárodněný majetek v roce 1945 a za půjčky Benešově londýnské vládě neodpustily ani gram. Zaplatili jsme veškerou výzbroj a výstroj, kterou Britové vybavili naše jednotky na západě.

Podle oficiálních údajů bylo v roce 1992 k dělení mezi Českou a Slovenskou republiku připraveno 102 425 192,282 gramů zlata v účetní hodnotě 6 406 133 480,90 Kč (účetně oceněno za 21,87545 Kč za 1 gram !!!) V poměru 2:1 došlo k vyrovnání se Slovenskem.

Podle údajů z tisku a literatury (vedení ČNB je na údaje skoupé) prodala Česká republika v letech 1993-2000 56 tun zlata. Údajně zbývá v trezorech ČNB 11 tun zlata. Další tři tuny jsou prý na účtech zahraničních bank. K prodeji měnového zlata se vyjadřoval ředitel sekce bankovních obchodů ČNB Radek Urban. Argumentoval... že v dnešním neinflačním světě zlato přestalo plnit funkci pojistky proti inflaci... naše republika se nyní nachází v úplně jiné geopolitické situaci než předválečné Československo... ČNB je přesvědčena, že úloha zlata jako uchovatele hodnot už patří minulosti.

Podle studie britského historika Martina M. Browna (Central Europe Review) nakoupila ČNB za poslední své zlaté rezervy obligace EU... na základě spolehlivé rady od Světové banky... Světová rada pro zlato už nemá ČR na svých seznamech. Velmi pochybuji, zda se obligace EU tak raketově zhodnotily, jako stoupla cena zlata.

Jak jsme na tom dnes

Poklad České republiky dnes tvoří asi 14 tun měnového zlata, asi jedno procento devizových rezerv. (Přes všechny proklamace bankovních odborníků ČNB o mrtvém zlatém molochu tvoří 8137 tun zlata 56,5 % devizových rezerv USA. Za pouhé dva roky 2000-2002 se zlatý poklad USA zvýšil o 12 tun.) Představitelé ČNB také tvrdí, že je možné zlato nakoupit. Ano, ale za co. Státní rozpočet je v trvalém a velkém deficitu. Žádná ze zemí, které vlastní zlaté rezervy, tak radikálně, vyjma Argentiny, své zásoby nezlikvidovala. Nizozemská centrální banka prodala ze svých zásob 300 tun zlata, ale asi 600 tun jí zbylo.

Pláč koruny české

Nebylo jednoduché zlaté zásoby v historii Československa dvakrát vytvořit ani za první republiky, ani po 2. světové válce. Na zlatý poklad se občané drobnými sbírkami skládali. Součást zlatého pokladu republiky byly také mince. V roce 1948 tripartitní komise vrátila asi šest tun a roku 1982 po dlouhých peripetiích dalších 10 tun mincí (jeden a půl milionu kusů). Můžeme se jen dohadovat o sběratelské ceně mincí. Určitě nešlo jen o rakouské nominály a svatováclavské dukáty. Na rozdíl od šperků, které vycházejí z módy, zlaté mince nestárnou. Vše prodala ČNB a její bankovní rada v čele s guvernérem Josefem Tošovským. Dobře informovaný numizmatik uvádí, že jsme 15 tun zlatých mincí prodali v tichosti do Švýcarska za směšnou cenu účetní cenu 60 Kč za gram. Dnes lze koupit jeden gram zlata za více než 800 Kč (při kurzu amerického dolaru asi 18 Kč). Podobným způsobem ČNB prodala v roce 1997 mince stříbrné. Proč jsme mince za tak výhodnou cenu neprodali tuzemským sběratelům? Nekoupil si náhodou někdo prodejem zlata výnosný pelech v zahraničí? Vláda si podobné otázky nepřipouští.

Zlato má budoucnost

Zůstává v dobách neklidných, válečných i mírových jako univerzální platidlo. Je víc přijímáno než nabízeno. Do šperků bylo v roce 1997 přetaveno 3328 tun zlata. Další růst cen zlata není v blízké budoucnosti vyloučen. Na skokovém růstu zlata v osmdesátých letech vydělaly země, které ho držely největší množství. Nejsou to ale země rozvojové, které podobně jako ČR vlastní zanedbatelné množství. Dnešní vysoká cena zlata zatím do nedohledna odsunula prognózy o nerentabilitě dolů v JAR, Austrálii, SSSR, Číně, Kanadě, atd. Dokonce i čeští prospektoři si brousí zuby na zlato v Ugandě.

V době zlaté horečky 80. let minulého století se zatřásly i švýcarské zlaté rezervy, ale tamní odborníci si netroufli opustit plně zlato považují zlato za jediné aktivum, které si zachovalo hodnotu po celá tisíciletí. Nositel Nobelovy ceny za ekonomii z roku 1999 Robert Mundell předpokládá, že zlato se nevrátí k tradiční roli univerzálních peněz, ale bude součástí mezinárodního peněžního systému i v 21. století. Mnoho lidí je dnes přesvědčeno, že celý systém mezinárodní směny dnes drží dolar, a dokonce zlato nahradil. Dolar však není vyroben z kovu, je to jen příznivá shoda okolností, že se stal oporou systému. Bude tento stav trvat alespoň tak dlouho, jako vládla celé 19. století světu libra? Bude americká ekonomika prosperovat věčně?

Jaroslav Štrait

http://www.kcprymarov.estranky.cz/

 
Novinky
Nejčtenější
Rádio Demiurg
Winamp, iTunes Windows Media Player Real Player QuickTime Web Proxy
Rádio Demiurg právě hraje: Nahrávám ...
Reklama
Top of Page

Nezávislý zdroj informací o světě kolem nás.
Přebírání článků je možné jen po předchozí domluvě a pod podmínkou uvedení zdroje.
"Svoboda myšlení, svědomí a náboženského vyznání je zaručena. Svoboda projevu a právo na informace jsou zaručeny.
Každý má právo vyjadřovat své názory slovem, písmem, tiskem, obrazem nebo jiným způsobem, jakož i svobodně vyhledávat,
přijímat a rozšiřovat ideje a informace bez ohledu na hranice státu".
(Listina základních práv a svobod České republiky)
Redakce neodpovídá za obsah článků i diskusí, které ne vždy odpovídají stanovisku redakce.


© 2017 DEMIURG.CZ - Nezávislý zdroj informací o světě kolem nás.
Joomla! is Free Software released under the GNU/GPL License.