Hlavní stránka arrow Zdraví arrow Češi mají tak rádi GM kukuřici – zdraví nadevše 17 únor 2019  
Hlavní menu
Hlavní stránka
Nádech výdech
Místa síly
Tajemno
Společnost
Duchovno
Rady pana Rady
Zdraví
Channeling
Mimozemské civilizace
Tajné společnosti
Přednášky - rozhovory
Tajemství Amenti
Tip na výlet
Kontakty
Vyhledávání
Odkazy
Administrátor
Online TV
Chalupáři TV
Reklama
 
Češi mají tak rádi GM kukuřici – zdraví nadevše
Vložil: Gepe   
Přečteno: 9287

"Semena jsou na začátku potravinového řetězce. Ten, kdo ovládá semena, řídí zásobování potravinami, a tím ovládá lidi. "- Dominique Guillet, Kokopelli

Přestože naše civilizace je postavena na humanistických ideálech, v tomto novém věku "volného trhu", všechno - věda, obchod, zemědělství a dokonce i semena - se staly zbraní v rukou několika mála globálních korporací… Pro dosažení světové nadvlády,  již nemusíte spoléhat na nasazené bajonety v rukou vojáků.. Všechno, co potřebujete, je  kontrola  produkce potravin.
(Dr. Arfad Pusztai, biochemik, původně z Rowett Research Institute
výzkumného ústavu ve Skotsku)

Všechny zemědělské mechanismy jsou založeny na umě­lém procesu: lidé si vyberou rostliny a zvířata, která chtějí pěsto­vat či domestikovat, protože tyto druhy splňují jejich určité požadavky. Základním rozdílem mezi domestikovanými rostlinami a zvířaty a jejich divokými (planými) předky je ten, že jsou vybírány a dále zušlechťovány lidmi proto, že je lze adaptovat na určité podmín­ky a péči, pomocí kterých je lidé udržují. Tato situace vytváří řetězec důsledků jak pro lidi, tak pro rost­liny a zvířata. My, stejně jako ostatní zvířata, jsme zcela závislí na rostlinách, protože pouze rostliny dokážou pomoci fotosyn­tézy přeměnit sluneční energii ve svoji výživu a tím pádem tvoří základnu potravinového řetězce.

Kdybychom se vydali proti proudu času do historie, narazíme na velmi zajímavé zjištění, že naši předci nebyli vůbec závislí na planých obilovinách, dále zjistíme, že obilniny a brambory, základní kameny země­dělství a života civilizace lidstva našeho věku i dávnověku, mají velice záhadný a nevyjasněný původ. Nicméně záznamy prvních civilizací také mluví o půvo­du zemědělství a zemědělských rostlin a to zcela jasně: lidé se všemu naučili od bohů (Enki a Enlil, Quetzalcoat, Virakoča, Višna...)

V posledních letech dozrává ekologic­ky kontroverzní otázka: problém geneticky modifikovaných GM potravin, neboli tak­zvaných Frankensteinových potravin, jak je úspěšně označili jejich oponenti. Podle toho, co slyšíme, jsou geneticky modifiko­vané potraviny buď potenciální pohromou, nebo naopak něčím, z čeho bychom měli být ab­solutně nadšeni. Proč se zde rozevřela tak obrovská názorová neshoda? Jed­ním z hlavních důvodů je nedostatek pravdivých informací, kterých se nám nedostává a to ve všech oborech a od politiků, kteří by měli zastupovat naše zájmy, pravdu nikdy neuslyšíte (co kdyby se to někdo dozvěděl).

Pěstování geneticky modifikované kukuřice  firmy Monsanto MON 810, která je jediná povolená na území EU, klesá. Nejen velká část populace, velcí pěstitelé, ale také regionální i národní vlády zvyšují svůj nesouhlas s pěstováním této kukuřice.

Po Francii, Rakousku, Maďarsku, Rumunsku, Řecku se přidalo Lucembursko k zákazu pěstování GM kukuřice MON810.  Ministr zdravotnictví Di Bartolomeo a státní tajemnice pro zemědělství Octavie Modert, vydali tento zákaz v den akce „Lucembursko, oblast bez biotechnologie“ (22.3.2009. Krátce na to spolková ministrně zemědělství Ilse Aignerová oznámila zákaz pěstování geneticky modifikované kukuřice MON810 v Německu. Řekla že tento zákaz byl určen k ochraně bezpečnosti spotřebitelů a životního prostředí. "Moje rozhodnutí není politické rozhodnutí, je to rozhodnutí na základě faktů," řekla ministrně Aignerová. "Došla jsem k závěru, že existuje ospravedlnitelný důvod k domněnce, že geneticky modifikované kukuřice typu MON 810 představuje nebezpečí pro životní prostředí."

Zatímco lidé v Německu protestovali proti osévání GM kukuřicí MON810 /a to osevní plocha u našich sousedů představuje "pouze" 3 700 hektarů/, u nás v Čechách se tato kukuřice dodaná firmou Monsanto pěstovala v loni na 8 380 hektarech. (Místa pěstování kukuřice MON810 v ČR v roce 2008)

Letos se opět měla tato osevní plocha navyšovat, ale poprvé nastalo snížení na zhruba 7 000 hektarů! Jsme v rámci EU na 2. místě hned za Španělskem v pěstování této GM kukuřice MON810. Nezaznamenal jsem žádné protesty pěstitelů, zemědělců, ekologických organizací, ani „Přátelé biomasy“ (Zelení) se nezapojili do debaty jako jejich Zelení západní kolegové. Naopak 6.března Ministerstvo životního prostředí vydalo rozhodnutí o udělení povolení k uvádění geneticky modifikované (GM) kukuřice NK603 a NK603 × MON 810 do životního prostředí v České republice na období let 2009 až 2011.Výjimkou v hlasitém nesouhlasu je Greenpeace, která jako jediná dodává informace „z druhé strany“, kdy upozorňuje na veliké nebezpečí zavádění GM rostlin do životního prostředí jak pro lidstvo, tak pro přírodu.

2184068-protest-proti-gmo.jpg

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Víme co děláme, máme ty správné informace? Vydali jsme se tím správným směrem s cílem šetřit přírodní zdroje, zlepšovat životní prostředí a redukovat náklady v zemědělství a hlavně máme neustále na paměti zdraví lidí? Nebo jsme se vydali cestou podřízenosti, ničení přírodních zdrojů a vytváření zdravotních problémů lidí a zvířat? Tak proč - na rozdíl od nás - se v některých státech brání zavádění GM rostlin (kukuřice MON810) do životního prostředí?

Začal jsem si shromažďovat dostupné informace na „dané téma“ a nestačil jsem se divit. Byl jsem tak naivní, že jsem si myslel, že vše se dělá ve prospěch nás lidí…

Na web.stránkách Senátu jsem našel návrh na rozhodnutí:

Doručeno Senátu: 20.12.2007

Návrh ROZHODNUTÍ Rady o povolení uvedení krmiv vyrobených z geneticky modifikovaných brambor EH92-527-1(BPS-25271-9) na trh a náhodné nebo technicky nevyhnutelné přítomnosti těchto brambor v potravinách a krmivech podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003

Komise navrhuje vydání povolení pro německou společnost BASF Plant Science GmbH. Podle Evropského úřadu pro bezpečnost potravin je nepravděpodobné, že by uvedení daných krmiv mělo nepříznivé účinky na lidské zdraví, zdraví zvířat nebo na životní prostředí.

Návrh ROZHODNUTÍ Rady o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici MON863xMON810xNK603 (MON-ØØ863-5xMON-ØØ81Ø-6xMON-ØØ6Ø3-6), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003

Komise Radě navrhuje vydání povolení pro belgickou společnost Monsanto Europe S.A. (žádosti podané u příslušných orgánů v Belgii, Velké Británii a Německu). Podle Evropského úřadu pro bezpečnost potravin je nepravděpodobné, že by uvedení daných produktů mělo nepříznivé účinky na lidské zdraví, zdraví zvířat nebo na životní prostředí.

Komise se odvolává na Evropský úřad pro bezpečnost potravin, místo aby provedla vlastní kontrolu dle našich zákonů a norem chránící zdraví našich občanů. Přátelé zvykejte si, jsme součástí velké EU a tak si budete muset zvykat, že naše zákony a normy končí!!!

hillaryphar.jpg

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Proč se v zemích, kde nedali souhlas k pěstování, také neodvolávají na Evropský úřad pro bezpečnost potravin (European Food Safety Authority - EFSA) se sídlem v italské Parmě, ale na své vlastní expertýzy?

Pokud se podíváte na legislativu, zjistíte následující. Souhlas s uváděním GMO na trh vydává členský stát a následně i Evropská komise. V rámci fungování jednotného trhu EU by neměl být omezován volný oběh povolených GMO, na druhé straně je ve směrnici také bezpečnostní klausule o možném omezení nebo zákazu používání povoleného GMO v případě, že se vyskytnou nové informace o možných rizicích. Právě na toto ustanovení se odvolávají státy, které zakazují pěstování geneticky upravovanou kukuřici MON810. Rada EU pak rozhoduje kvalifikovanou většinou o zrušení nebo potvrzení  tohoto ochranného opatření.

Nedávno (2.3.2009) Evropská komise chtěla přimět Rakousko a Maďarsko ke zrušení národních zákazů. Komise dala ve všech případech jejich rozhodnutí prozkoumat Evropskému úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA), který zákazy označil za nepodložené. Jak v případě Maďarska, tak v případě Rakouska neexistují podle vědeckého panelu EFSA pro geneticky modifikované organismy žádné vědecké důkazy, které by ukazovaly na nebezpečí upravených plodin pro zdraví lidí nebo pro životní prostředí. Evropská komise proto zatím vždy trvala na odvolání restrikcí, ale Rada EU o životním prostředí potvrdila zákaz pěstování geneticky modifikované kukuřice v Maďarsku a v Rakousku. Pro zachování zákazu zřejmě hlasovalo 21 členských států z 27. (Jak hlasoval „Mr.Biomasa“ Bursík, který se také hlasování zúčastnil, se neví.)

Mít svůj vlastní názor a prosadit ho, to chce odvahu. Po odmítnutí pěstování GM kukuřice v Německu byl ihned pozván na kobereček Baracka Obamy německý velvyslanec Klaus Scharioth, aby vysvětlil tento nepřijatelný postup vůči společnosti Monsanto (cítí se uražena), která chce podat správní podnět proti zákazu!

Podle direktiv Světové obchodní organizace WTO nesmí žádný stát zavádět žádná opatření na ochranu svého prostředí či zdraví občanů omezující meziná­rodní obchod, dokud „celosvětový vědecký konsen­sus" nepotvrdí, že taková opatření jsou „vědecky obhájená". Čímž se zaručuje, že ničení zdraví a pro­středí bude nerušeně pokračovat dál.

Seznamte se

Geneticky modifikované rostliny se zatím ve velkém komerčně pěstují hlavně v Severní Americe a Argen­tině, pěstování se rozvíjí prudkým tempem v Africe, Indii a Číně. Genetická modifikace se provádí nejčas­těji se dvěma záměry: odolnost na herbicidy a obrana před hmyzem.

Ty první se tvoří vkládáním genů z bakterií, které umožňují rostlinám tolerovat účinky chemického herbicidu nebo jej rozkládají do netoxické formy. Takto modifikované rostliny umožňují používání silných herbicidů zvaných glyfosát a glufosinát, které dokážou zabít plevel — což znamená většinu rostlin kromě takto modifikovaných. Ty druhé pro­střednictvím toxinů vytvářených genem Bacillus thuringiensis (Bt) zabíjejí hmyz, který se na rostli­nách krmí.

Ostatní pokusy GM rozvíjejí třeba rostliny modi­fikované na rychlejší zrání, větší objem, změněný obsah (vitaminů, minerálů, tuku, škrobu atd.), delší dobu konzervace po sklizení, odolnost na bakterie a viry, odolnost na sucho nebo vysokou slanost pů­dy, produkci farmaceutických látek apod.

Procesy a technologie genetické modifikace s sebou nesou řadu problémů, z nichž stručně:

Geny nelze převádět s úplnou přesností, takže je­jich transfer může narušit síť DNA

(deoxyribonukleické kyseliny obsahující dešifrovatelnou genetic­kou skladbu jednotlivých organismů).

Změny v DNA jakéhokoli organismu mohou mít dlouhodobé účinky, které zatím nikdo nedovede předpovědět ani kontrolovat. „Imigrantské" geny jsou agresivnější než geny „domorodé" a mohou je ovlivnit a pozměnit a stimu­lovat rostliny k produkování vyšších koncentrací lá­tek, které jsou v nižších koncentracích neškodné, ale zde se stávají toxické.

Hmyz si vůči toxinům v GM rostlinách postupně vytváří imunitu, takže po několika letech pěstování GM rostlin je jejich modifikace pro tento účel ne­účinná a pěstitelé musí opět používat pesticidy, ale silnější. Totéž se děje s plevelem u herbicidní modi­fikace. Výsledkem je postupné zvyšování kvantity a toxicity pesticidů a herbicidů.

Geny modifikovaných rostlin kontaminují kon­venční plodiny na jiných pozemcích a přeměňují je v modifikované, proti vůli jejich pěstitelů. Země­dělské stroje se při sklizni pohybují z jednoho pole na druhé a geny GM rostlin přenášejí. Pyl z GM rostlin se přenáší do velkých vzdáleností. Včely lé­tají do vzdálenosti několika kilometrů a pyl z GM řepky olejné byl už nalezen až 4,5 km od jejího pole.

Přidané geny v plodinách se přenášejí do bakterií v lidských střevech, s nepředvídatelnými dlouhodo­bými genetickými výsledky.

Glyfosáty a glufosináty jsou silně toxické a ve Spojených státech jsou již tisíce ověřených případů zdravotních následků, které potvrzuje britská lékař­ská komora i ministerstvo zdravotnictví: žaludeční křeče, zvracení, průjem, bolesti zažívacích traktů, dýchací potíže, kožní choroby, oční a nosní výtoky, hromadění tekutiny v plících, deprese, únava, po­drážděnost, alergie, ztráta paměti, genetické poruchy červených krvinek a v poslední době i Hodgkinova choroba, typ rakoviny. U amerických zemědělců se otrava glyfosátem stala třetí nejčastější příčinou one­mocnění.

Glyfosát zabíjí drobný hmyz a ryby a potlačuje činnost půdních bakterií a půdních hub a plísní, které pomáhají rostlinám čerpat živiny z půdy. Zmenšuje růst zemních červů a krátí jejich život. Pozůstatky glyfosátu zůstávají v půdě a přecházejí do rostlin v ní zasazených ještě o rok později. U zkušebních zvířat vytvářejí porodní defekty, působí předčasnou smrt buněk u nedospělého mozku, genetické mutace a chromozómové poruchy a narušují mezibuněčné komunikace.

Alliance for Bio-Integrity, která sdružuje vědce, právníky, teology a spotřebitele v USA a sleduje škodlivé následky GM, ve sporu s americkým vlád­ním úřadem Food and Drug Administration prokáza­la 35 případů úmrtí a 1500 případů trvalého poškoze­ní zdraví následkem geneticky modifikovaných výrobků už v letech 1988-89.

Světová zdravotnická organizace propočítala, že glyfosát škodí lidskému zdraví v dávkách větších než 0,3 mg na kg lidské váhy na den. V roce 1996 Ev­ropská unie povolenou maximální míru zvýšila na 20 mg, Spojené státy na 100 mg.

A vám by mohl zdravý rozum položit otázku, co blbnou.

Jenže zdravý rozum...

Jedním z údajných záměrů GM bylo zvýšit výnosy. Ale v roce 2002 přiznalo americké ministerstvo ze­mědělství - velký propagátor GM - že čisté výnosy antiherbicidní GM sóji nejsou o nic vyšší než kon­venční sóji a výnosy antipesticidní GM kukuřice jsou dokonce nižší než konvenční kukuřice.

Druhým údajným záměrem je vytvořit dostatečné potravinové zdroje v rozvojových zemích. Ale orga­nizace Action Aid uvádí, že se vyrábějí téměř výlučně ty typy GM rostlin, které jsou určeny na velkovýrobu pro západní spotřebu. Pouze jedno procento výzkumu GM se zaměřuje na vyvíjení plodin, jaké tradičně pěstují rolníci v chudých zemích pro vlastní obživu. A US Development Program sám přiznává, že „tech­nologie se vytváří jako odezva na tlaky trhu - ne na potřeby chudých, kteří mají malou kupní sílu".

Třetím údajným záměrem je snížit náklady na vý­robu. Ale The Soil Association propočítává, že GM plodiny zvýšily náklady na zemědělskou výrobu a sní­žily zisky zemědělců, a to takto: GM plodiny zvyšují až o 40 % cenu semen, aniž by zvýšily výnos. GM firmy vybírají od farmářů navíc „technologický po­platek". Antiherbicidně modifikované plodiny zvyšu­jí používání herbicidů, které farmáři musí kupovat od týchž firem. Biotechnické firmy si postupně vytvářejí monopoly na prodej semen a agrochemikálií. Jestliže z pěstování GM vzniknou nějaké ekologické, zdra­votní nebo ekonomické škody, ani USA ani EU ne­mají v platnosti žádné zákony, které by mohly brát bi­otechnické firmy k odpovědnosti a veškeré škody hradí farmáři.

V roce 2002 přiznává britský ministerský náměstek pro rybolov a ochranu prostředí Eliot Morley:

„Probíhá obrovský mezinárodní tlak biotechnických firem, aby se pěstování GM u nás zavedlo."

Na jaře 2003 se Blairova vláda tasí s novou „veřej­nou debatou" o zavedení GM v Británii. Blairovo vysvětlení důvodů je jednoduché a každému srozu­mitelné:

„GM trh v Evropě představuje potenciální hodnotu 100 miliard dolarů do roku 2005."

Jako by byl hluchý k upozornění hlavních super­marketů, že v Británii na GM potraviny žádný trh ne­ní, protože je nikdo nekoupí. A vládní mašinérie opět omílá nikým neprokázané „výhody" GM - i přes námitky britských vědeckých a lékařských institucí i vlastního ministra životního prostředí Michaela Meachera, který funkci zastává sedm let a ví, o čem mluví.

Ten ještě v červnu 2003 říká veřejně, ač trochu zdráhavě, jménem vlády toto:

„Musíme veřejné mínění ovládnout a snažit se zís­kat podporu veřejnosti pro to, co dělá věda. Jestliže EU rozhodne GM zavést, zavedeme je i my - bez ohledu na to, co kdo říká." Zároveň ale v rozhovorech s britskými médii dává najevo, že by pěstování GM potravin mělo ještě po­čkat, protože jejich následky nejsou dostatečně pro­zkoumané a představují značné riziko. A dodává, že by dával přednost rozvoji organického zemědělství.

Pár dní nato ho Blair vyhazuje z vlády.

Od vládní loajality osvobozený Meacher jde do mediálního tažení naplno:

„Geneticky modifikované potraviny by mohly pů­sobit vážné riziko na zdraví. Spotřebitelé riskují mož­né poškození imunního systému, pohlavního vývoje, žaludku a střev.

V USA se neprováděly naprosto žád­né epidemiologické ani zdravotně rizikové testy, které by zjišťovaly následky!

Poškození žaludku se prokáza­lo v testech na zvířatech. Krysy krmené GM brambo­ry trpěly oslabeným růstem a poškozením imunitního systé­mu. Nedávná zpráva General Medical Council uvádí, že GM může oživit „spící" geny, o jejichž následcích nic nevíme. Máme dostatečnou jistotu, pokud jde o dlouhodobé zdravotní a ekologické účinky GM po­travin? Prováděly se dostatečné lékařské testy na li­dech, aby se ověřilo, zda GM potraviny jsou bezpeč­né? Může vláda zaručit, že organičtí a konvenční pěstitelé budou chráněni před kontaminací GM? Mů­že vláda zaručit, že potraviny, které kupujeme v ob­chodech bez označení GM, budou skutečně bez GM? V této chvíli odpověď na všechny čtyři otázky je: "NE".

V prosinci 1996 se britská vláda obrátila na Dr. Arpáda Pusztaie, který je světovou kapacitou v oblasti výzkumu bílkovin, s prosbou o konzultaci ve věci žádosti jedné firmy, která chtěla testovat geneticky modifikované plodiny. Tehdy si Pusztai uvědomil, že v této oblasti nebyl proveden vůbec žádný výzkum. Pusztai varoval, že než začne vláda vydávat takováto povolení, je nutno provést řádné zkoušky. "Nenechávejte to náhodě," konstatoval. Vláda jeho varováni zcela ignorovala.

arpad-pusztai-1.jpg

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Pusztaiův výzkum začal odhalovat znepokojující výsledky. Experimentoval s genem, který produkuje bílkovinu zvanou lektin. Ta byla včleněna do brambor a bramborami byly krmeny krysy. Snížila se váha tělesných orgánů těchto krys a došlo k oslabení jejich imunitního systému. Teoreticky by to mohlo znamenat, že by zvířata dostávala častěji rakovinu a jiná onemocnění. Pusztai požadoval další peníze, aby mohl ve výzkumu pokračovat, ale ty mu byly odmítnuty. Tak se rozhodl celou záležitost zveřejnit. Se svolením svého zaměstnavatele, Rowett Institute, vystoupil v pořadu britské komerční televize World in Action. V televizi řekl, že "je to velmi neférové využívat našich spoluobčanů jako lidských morčat pro testy". Dva dny nato dostal z Institutu vyhazov, všechny výzkumné údaje mu byly zabaveny a dostal zákaz mluvit o své práci nebo se hájit, prý s pohrůž­kou, že ztratí penzi. Jeho dosavadní testy byly přeru­šeny, některé materiály zničeny. Postavilo se za něho 24 světových vědců s prohlá­šením, že jeho údaje prostudovali a pokládají je za solidní. Prosadili, aby směl svůj výzkum zveřejnit. Dr. Pusztai připomněl, že zjistil chorobné účinky svých geneticky modifikovaných brambor na krysách, a vyzval, aby se jeho testy obnovily. Podpořila ho v tom British Medical Association sdružující 115.000 lékařů, když v květnu 1999 vydala výzvu k zastavení genetických modifikací potravin, dokud nezávislí od­borníci neověří jejich přesné účinky na zdraví a ne­předvídanou interakci modifikovaných genů.

Časopis Nature zveřejnil vědecky ověřenou zprávu, že pyl geneticky modifikované kukuřice za­bíjí larvy motýla zvaného babočka admirál. Roztrhl se pytel s podrobnostmi jednotlivých genetických modifikací, včetně bizarností jako přidávání rybích genů do rajčat a lidských genů do rýže.

Do protiútoku nastoupila britská vláda koncertem po­mluv na adresu doktora Pusztaie i lékařské asociace, a to hned čtyřmi vědeckými posudky. Jeden byl od vrchních vládních poradců na vědu a medicínu. Dru­hý od Vědecké a technologické komise parlamentu. Třetí od Královské vědecké společnosti The Royal Society. A čtvrtý od komise zvané Nuffield Council on Bioethics. Všechny jednohlasně zaručovaly bez­pečnost geneticky modifikovaných potravin a doktora Pusztaie - vědce s více než 250 publikovanými vě­deckými pracemi - označily za blázna. Prý „porušil veškeré zásady vědecké korektnosti". Koncert uza­vřel sám ministr zemědělství prohlášením, že teorie doktora Pusztaie byla kompletně zdiskreditována.

Pár vědeckých a novinářských rýpalů brzy zjistilo, že žádná ze čtyř posudkových komisí si neprostudovala kompletní údaje Pusztaiova výzkumu a v jed­nom z posudků nebyla ani uvedena jména vědců, kte­ří jej vypracovali.

Otvírejte dveře, přichází MONSANTO

997.jpg"Abychom zajistili americkou úroveň stravy pro rostoucí počet obyvatel na Zemi, je třeba zvýšit světovou produkci potravin šestinásobně. Biotechnologie nám to umožní," přestavuje Monsanto svoji vizi, ve které genetické inženýrství zachrání svět

Ředitel korporačních komunikací firmy Monsanto bez ostychu prohlásil i toto:

„Monsanto tu není od toho, aby musela ručit za bezpečnost biotechnologických potravin. Jsme tu od toho, abychom prodali co nejvíc."

 

 

Vize a poslání - monsanto cz

Firma pro výrobu chemikálií Monsanto byla založena v roce 1901. Zpočátku vyráběla umělé sladidlo sacharin, který se později ukázal jako karcinogen. Ve dvacátých letech se stala předním výrobcem kyseliny sírové ve Spojených státech. Ve čtyřicátých letech se přeorientovala na výrobu umělých hmot a syntetických vláken. V roce 1947 se zapsala do dějin USA výbuchem v jednom ze svých továrních provozů, při kterém zahynulo více než 500 zaměstnanců. Krátce na to přešla na výrobu polystyrénových obalů, které na seznamu ekologicky škodlivých látek, pořízeném americkou agenturou na ochranu životního prostředí, dlouhodobě figurují na jednom z předních míst. Již před druhou světovou válkou vyráběla firma rovněž polychlorované bifenyly (PCB), které byly po jistou dobu vysoce ceněny pro svou nehořlavost a vysokou chemickou stabilitu. Poté, co vědecký výzkum v 60. a 70. letech definitivně prokázal karcinogennost PCB a krajně nepříznivý vliv této látky na imunitní systém, byla v roce 1976 výroba PCB v USA zakázaná. Společnost Monsanto byla jedním z hlavních dodavatelů známé toxické látky Agent Orange, která byla v době války ve Vietnamu zneužita k likvidaci obrovských ploch tamního deštného pralesa. V polovině 80. let musela firma zaplatit 80 miliónů dolarů odškodného americkým válečným veteránům, jejichž zdraví tato zbraň vážně poškodila. Nezávisle na tom byly dále jedovatým Agent Orange likvidovány brazilské pralesy kvůli výstavbě silniční infrastruktury.  Dlouhá řada případů, kdy došlo k poškození částí přírody či lidského zdraví, zajišťuje i v devadesátých letech firmě Monsanto stabilně jedno z předních míst v hitparádě největších znečišťovatelů na americkém kontinentu.

monsanto_kl.jpg

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Monsanto se "proslavil" především svými skandály na poli zemědělství, ale i výrobou a produkcí dnes velmi rozšířeného umělého sladidla Aspartam (NutraSweet, Equal, Naturataste, Canderal, Benevia, E951, Nutrataste, Joe Sweet, Sanecta a Tri-Sweet.), u kterého byly zfalšovány v době vývoje údaje a fakta, které prokázaly jeho toxické a karcinogenní účinky. Pod pláštíkem ekologie vstoupil tento koncern do ČR podporou Nadace Partnerství "Člověk a krajina", které věnoval částku 2 miliony Kč.

Od začátku roku 2007 Monsanto drţí vládou USA garantovaný patent na rostlinnou formu zvanou Terminator, neboli Genetic Use Restriction Technology (GURT, „s omezeným genetickým použitím“). Technologie spočívá v tom, že semena patentované rostliny po sklizni „spáchají sebevraždu“, tzn. v další generaci budou neplodná. Kontrola soukromých semenářských podniků nad potravinovým řetězcem je tak poprvé v historii totální.

Farmáři by byli tímto způsobem bezvýhradně donuceni každoročně nakupovat patentované osivo. Při globálním rozšíření technologie by se za pár let celé lidstvo stalo vazalem GMO korporací, nepohodlné státy by byly jednoduše vydíratelné odpíráním prodeje osiva ze strany USA, které korporace hostí a zaštiťují. Pouhá existence tohoto prostředku absolutní kontroly by, podle Engdahla, měla vyústit v bezpodmínečný světový zákaz produkce GMO. Varující je zkušenost s produkty jako je dioxin, PCB, Agent Orange vzešlé z produkce stejných chemických koncernů zainteresovaných dnes v GMO: novějším příkladem je glyfosát, základní složka herbicidu Roundup, zakázaný v Dánsku v r. 2003, když bylo prokázáno, že otravuje spodní vody.

Velmi zajímavý dokument o vícenárodní společnosti Monsanto angl/něm

monsanto_dvd.jpg

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Monsanto ang/něm


Korporace - s výslovným cílem prodat nám co nejvíc nesmyslů, zbytečností a škodlivin, multinárodní korporace po­stupně neprivatizují, nýbrž „korporatizují" přírodní zdroje, suroviny, zemědělskou půdu, lesy, pralesy, vodu a vzduch, všechnu těžbu, zpracování, výrobu, distribuci a prodej. Jsou hnány nepřetržitou potřebou nacházet, co nového na této planetě se dá sebrat, pře­vézt, přetvořit, přeměnit, prodat a předražit „přidává­ním hodnoty". Naplno se rozjíždí korporační invaze lidských myslí prostřednictvím korporatizace kultury, informací, reklamy a vzdělání.

Otázka prolomení překážek v Evropské unii k šíření GMO plodin je věc, která má nejvyšší strategickou prioritou pro politiky ve Washingtonu.

Je jasné,že za nebezpečný vývoj světa nemůže Amerika, nýbrž za nebezpečný vývoj Ameriky mohou nadná­rodní korporace, které jí diktují, co, kam, kdy, jak, s kým a proti komu. Totéž se jim začíná dařit s Evro­pou, jejíž sjednocování pod jednou nadstátní struktu­rou jim nadvládu usnadňuje: Místo toho, aby jako dosud musely zpracovávat každou evropskou vládu zvlášť, jim dnes stačí zpracovat dva či tři členy Evropské ko­mise.

Dokumentarní film Korporace - české titulky velice zajímavé

 

Nehledejte střed zájmů

Poradce Baracka Obamy - Sharon Long, minulý rok rezignoval z představenstva společnosti Monsanto. Prezident Obama oznámil dne 14. března tohoto roku, že vytvořil pracovní skupinu nad dohledem bezpečnosti potravin. V teamu se objevil velice známý Michael Taylor - dříve advokát společnosti Monsanto, později vicepresident této společnosti. Byl také členem Rady pro Mezinárodní potraviny Biotechnologie (IFBC), podílel se na vypracování modelu vládní politiky tak, aby se potraviny GMO dostávaly na trh bez zbytečných předpisů. V FDA (agentura na ochranu spotřebitele) dohlížel, aby se nevykonávaly žádné testy. Taylor měl také na starost schvalování problémového geneticky upraveného růstového hormonu pro hovězí dobytek (recombined Bovine Growth Hormone, rBGH), prodávaný též jako BST či Posilac. Tato látka byla uvedena na trh v roce 1994. Je vstřikována dojnicím kvůli vyšší produkci mléka. Tohoto člověka povolal Barack Obama do týmu, který bude v současnosti dohlížet na bezpečnost potravin a na zlepšení vládní koordinace k přístupu k celonárodní krizi bezpečnosti potravin (žeby "kozel zahradníkem"?).  Bývalý guvernér státu Iowa, Tom Vilsack, se stal v Obamově vládě ministrem zemědělství. Je velkým přítelem GMO technologií, a jak tvrdí jeho oponenti, „jde na ruku“ společnostem jako je Monsanto. Ministr zemědělství ve vládě George W. Bushe, Ann Veneman, přišel do Washingtonu v roce 2001 z pozice ředitele Calgene, která byla součástí mateřské společnosti Monsanto, Ministr obrany Donald Rumsfeld byl před vstupem do vlády generálním ředitelem společnosti Monsanto G. D. Searle. Bývalý zástupce pro obchod  a osobní advokát prezidenta Billa Clintona Michael (Mickey) Kantor odešel z vlády, aby se v zápětí stal členem představenstva společnosti Monsanto. Dalšími členy jsou William D. Ruckelshaus, který byl v době prezidenta Nixona a Reagana ředitelem Agentury pro ochranu životního prostředí, M.D Michael A. Friedman, senior vícepresident pro klinické záležitosti Monsantové farmaceutické společnosti GD Searle - dříve prozatímní ředitel představenstva pro potraviny a léky. Marcia Hale, ředitelka pro styk s britskou vládou a společností Monsanto, předtím pracovala jako asistentka u prezidenta Billa Clintona, Linda J. Fisher, vicepresidentka pro veřejné záležitosti ve společnosti Monsanto, zase jako manažer úřadu pro prevenci, pesticidů a toxických látek ve Státní agentuře na ochranu životního prostředí. Právní poradce Monsanto Jack Watson byl náčelníkem štábu v Bílém domě během funkčního období prezidenta Cartera. Soudce nejvyššího soudu Clarence Thomas byl v Monsanto právníkem. Lidia Watrud – bývalá výzkumnice mikrobiální biotechnologie Monsanto -  je v  současnosti zaměstnancem agentury pro ochranu životního prostředí. Margaret Miller - bývalá vedoucí chemické laboratoře Monsanto - je nyní náměstkem ředitele pro bezpečnost potravin.

Docela dobrá společnost, že?

V roce 1995 spatřila světlo světa Světová obchodní organizace WTO (World Trade Organization), byla podepsána mezinárodní dohoda WTO - SPS (Sanitary and Phytosanitary Measures), která představuje hygienické a zdravotní normy na trhu s potravinami. Na první pohled to vypadá, že otázky zdraví jsou tou hlavní součástí práce WTO, ale opak je pravdou. WTO zařadila jen minimum zdravotních norem do svých nařízení o volném pohybu potravin na světovém trhu. Jiná pravidla WTO o „Dohodě o technických překážkách obchodu“ (TBT) zakazuje členským státům testovat bezpečnost potravin, používat národní normy a zákony týkajících se výrobků... to se totiž nazývá „nespravedlivými překážkami obchodu“.

WTO slouží jako zbraň pro silnou koalici Washingtonu a soukromých mocných gigantů GMO v čele s Monsanto.

V roce 1992 G. Bush st. rozhodl, že geneticky modifikované organismy jsou „v zásadě rovnocenné“ jako běžné osivo /sójové boby nebo kukuřice/, a  proto se nebudou vyžadovat žádné speciální testy nebo doložení zdravotní nezávadnosti před uvedením na trh. To bylo rozhodující pro budoucnost společnosti Monsanto a GMO lobby.

Podle tohoto příkazu prezidenta USA byla definována semena GMO jako neškodná, a proto není třeba řešit otázku bezpečnosti a ochrany zdraví. Tento princip se přenesl do WTO v podobě „Potravinářské normy“ a opatření, jejichž cílem je chránit lidi nebo zvířata před škůdci, které mohou být potenciálně použity jako úmyslné překážky obchodu.

Tato rozhodnutí WTO znamenají, že Washington může pohrozit každé vládě, která omezuje dovoz geneticky modifikovaných rostlin, sankcemi s odůvodněním,  že vše je v rozporu s obchodními pravidly WTO!

Soudci WTO nemusí dodržovat žádné vnitrostátní právní předpisy v jednotlivých zemích. Tři soudci se scházejí v utajení, bez předem určeného místa a času. Všechny soudní dokumenty jsou důvěrné a nejsou zveřejněny, pokud je jedna ze zúčastněných stran neuvolní. Jedná se o moderní verzi tzv. španělské inkvizice s mnohem větší silou.

Tradiční výklad zákona říká, že každý nový výrobek musí v prvé řadě splňovat bezpečnost, která musí býtprokázána, než bude uveden na trh. Toto pravidlo podle WTO není povinností u výrobce nového GMO výrobku, ale na potenciální oběti, která je zodpovědná za bezpečnost a ochranu zdraví. (!)

Základní rozhodování WTO má plnou moc nad mezinárodním právem, kterou mohou být zrušeny místní zákony na ochranu zdraví. Neexistují žádná veřejná nebo demokratická kontrola nad touto WTO mocí.

WTO má 153 členů, což představuje více než 95% celkového světového obchodu, a 30 pozorovatelů. WTO je řízena ministerskou konferencí, která se schází každé dva roky.

WTO má za úkol prosazovat pravidla o „volném obchodu“, který ve skutečnosti v žádném případě není „volný“, ale spíše odpovídá potřebám zemědělských  gigantů.

Malá ukázka postupu:
EU zakázala dovoz amerického hovězího masa ošetřeného růstovým a dalším hormonem. USA podala oficiální stížnost k WTO. Kontrola nezávislých vědců jasně prokázala, že hormony které jsou v USA přidávány, způsobují rakovinu. WTO „panelem“ tří soudců rozhodla, že se v EU neuznává vědecká expertíza a v případě odmítnutí dovozu bude nucena EU zaplatit 150 milionů amerických dolarů ročně za ušlé zisky USA.

Společnost IPC (International Food & Agricultural Trade Policy Council) byla v roce 1987 založena velkými společnostmi v agrobyznysu za podpory Rockefellerovy nadace těžící z pravidel, která jsou navrhována pro WTO.  IPC představenstvo se skládá z předsedy, místopředsedy a pěti členů. Předsednictvo se schází dvakrát do roka. Jeho prvním předsedou byl lord Henry Plumb, bývalý předseda Evropského parlamentu. Předsedou od roku 2008 je Nizozemec Carlo Trojan, bývalý velvyslanec Evropské komise u WTO, který vystřídal Roberta Thompsona, bývalého náměstka ministra amerického ministerstva zemědělství a bývalého ekonomického poradce prezidenta.

IPC má dohled na co nejvíce mezinárodně uznávaných norem. Za tímto účelem podporuje normy v oblasti výroby a obchodu s potravinami a zemědělskými produkty, které jsou v souladu s předpisy WTO.

Codex Alimentarius – globální kontrola potravin

codex.gif

 

 

 

 

 

 

 

 

„Máme se na co těšit“. Naše média mlčí, mlči i naše politická garnitura. Codex Alimentarius  jsou mezinárodně závazné předpisy. Každý národ, který vstoupí do obchodních dohod v rámci Světové obchodní organizace, bude nucen přijmout  tyto normy.

Kodex má být zaveden  31.12.2009. Výsledek - výhled „úspěšnosti“ kodexu z pohledu korporací?!...(brr...)

Dokument s českým překladem, přednáška Rimi E. Laibow, M.D. – jen pro silné jedince

CODEX ALIMENTARIUS 1

CODEX ALIMENTARIUS 2

V ČR se vedle povoleného pěstování GM kukuřice MON 810 dělají také polní pokusy s GM bramborami, GM lnem a GM slivoní. Jejich produkty slouží prý výhradně k vědeckým účelům.

Tak a pomalu končím své bádání, ke kterému mě přiměli ti, kteří by měli hájit naše práva, dbát nad bezpečností našeho zdraví, bez toho, co tomu řekne pár gaunerů. Svět spěje k dobrovolnému předání obrovské moci do rukou malého počtu lidí. Na své cestě na internetu jsem narazil na spoustu článků a lidí, kteří se dovedou postavit mocným. Možná patříte mezi ně i Vy. Co můžeme změnit? A není už pozdě? Říká se, že lepší je pozdě než nikdy. Stačí si připomenout DDT, které zbavilo sice plodiny škůdců, ale zamořilo vodní zdroje, půdu, ovlivnilo zdraví člověka a mnoha jiných živých organismů. Jaká rizika můžeme čekat od geneticky modifikovaných potravin? Doufám, že  ne taková, o kterých informovala biotechnologická americká společnost Epicyte. V roce 2001 oznámila, že vyvinula GM kukuřici, která obsahuje spermicid, který ničí sperma mužů. Ti ,kteří tuto kukuřici jedí zůstávají, sterilní. Odmítejte tyto potraviny pěstovat a konzumovat, bude nám i vám lépe.

 

"Kontroluj naftu a budeš ovládat zemi, kontroluj potraviny a budeš ovládat lidi…" - to jsou slova  Henryho Kissingera. Asi věděl o čem mluví.

 

Gepe

 

http://www.knizniweb.cz

http://www.ohz.cz

http://www.mwm.cz

http://www.globalresearch.ca

http://www.globalresearch.ca

http://www.engdahl.oilgeopolitics.net./

http://www.konzervativnistrana.cz

http://educate-yourself.org

 

 

 

 
Novinky
Nejčtenější
Rádio Demiurg
Winamp, iTunes Windows Media Player Real Player QuickTime Web Proxy
Rádio Demiurg právě hraje: Nahrávám ...
Reklama
Top of Page

Nezávislý zdroj informací o světě kolem nás.
Přebírání článků je možné jen po předchozí domluvě a pod podmínkou uvedení zdroje.
"Svoboda myšlení, svědomí a náboženského vyznání je zaručena. Svoboda projevu a právo na informace jsou zaručeny.
Každý má právo vyjadřovat své názory slovem, písmem, tiskem, obrazem nebo jiným způsobem, jakož i svobodně vyhledávat,
přijímat a rozšiřovat ideje a informace bez ohledu na hranice státu".
(Listina základních práv a svobod České republiky)
Redakce neodpovídá za obsah článků i diskusí, které ne vždy odpovídají stanovisku redakce.


© 2019 DEMIURG.CZ - Nezávislý zdroj informací o světě kolem nás.
Joomla! is Free Software released under the GNU/GPL License.