Hlavní stránka arrow Místa síly arrow Po stopách Keltů 22 říjen 2017  
Hlavní menu
Hlavní stránka
Nádech výdech
Místa síly
Tajemno
Společnost
Duchovno
Rady pana Rady
Zdraví
Channeling
Mimozemské civilizace
Tajné společnosti
Přednášky - rozhovory
Tajemství Amenti
Tip na výlet
Kontakty
Vyhledávání
Odkazy
Administrátor
Online TV
Chalupáři TV
Přihlášení





Zapomenuté heslo
Nemáte účet? Vytvořte jej!
Reklama
 
Po stopách Keltů
Vložil: Gepe   
Přečteno: 6349

Možná že si ještě vzpomínáte na dobu nedávno minulou, kdy místa, která byla pro naše předky posvátná a hojně navštěvovaná, byla devastována vandaly, ale také „zubem času“. Cesta k nim byla mnohokrát stejně nepřístupná jako informace, které nebylo vhodné zveřejňovat, aby nerozptylovaly národ při budování socializmu. Kulturní národ kulturní nebyl, i když jeho představitelé a mediální partneři nás o kulturnosti svého národa neustále přesvědčovali. Posvátná místa zela prázdnotou a upadala do zapomnění a to jak ta pohanská, tak i křesťanská.

 

Křesťané dříve systematicky ničili symboly a místa pohanů a potom na tom byli podobně. Poslední doba ukazuje, že se lidé pomalu vracejí k duchovní tradici krajiny. Navštěvují polozapomenutá místa, o která pečují, a oživují tím prastaré tradice.

p1130786.jpg

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

U příležitosti keltského svátku Lughnasadu se konají na různých místech naší vlasti oslavy, kromě těch soukromých i veřejné akce v podobě tradičních trhů s ukázkou keltských řemesel v dobových krojích, přednášky o Keltech, k vidění jsou různé keltské expozice, druidské obřady, koncerty keltské hudby, irské tance, občerstvení v podobě opékaného masa, tradičních placek, k pití nesmí chybět keltská medovina nebo pivo Kelt.

Oslavy keltského Lughnasadu začínaly 1. srpna a obvykle trvaly několik dní. Lughnasad byl svátkem oslavujícím úspěšnou sklizeň, byl vyjádřením vděčnosti bohům zodpovědným za ochranu kmene a za úrodu. Během oslav Lughnasadu se obvykle uzavíraly sňatky, pořádaly různé lidové veselice, závody a soutěže či sportovní klání.

Jedné takové oslavy keltského Lughnasadu u příležitosti 4. ročníku festivalu keltské kultury jsem se zúčastnil. Pořadatel Basilika o.p.s. v Českých Budějovicích a místo setkání – nejjižnější české oppidum Třísov.

Je to příjemný pocit vidět pohromadě tolik lidí, kteří oželí v teplém odpoledni koupání v řece nebo v rybníku (a na jihu jich je požehnaně), pánové své orosené pivo podávané v polostínu pod urostlou lípou před místní hospodou… a hlavně - všichni se zúčastnili dobrovolně a rádi.

p1130848-1.jpg

p1130847.jpg

Tři odborníci, dva na fakta a jeden na duchovno a k tomu Amairgil, bard Vrchotický, který recitoval básně, pronášel moudra i v bretonštině, latině a hlavně hrál na svou kouzelnou keltskou harfu.

p1130794.jpg

p1130782-1.jpg

Celé odpoledne zahájil dudák Chris, který den před tím zahajoval oslavy keltského Lughnasadu hrou na dudy z českobudějovické Černé věže. V keramických miskách bylo všem zájemcům nabízeno kvalitní červené víno a přitom všude voněla šalvěj kouřící v miskách, se kterými procházela děvčata mezi účastníky letošního keltského odpoledne.

p1130796.jpg 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Spisovatel Václav Vokolek vyprávěl o duchovní tradici našich předků, proč právě na tomto místě stavěli kapličky a zasazovali stromy, o důležitosti energie místa, o zázračných zjeveních v podobě bělovlasého starce - druida a následné objevení léčivé studánky, kdy po úmrtí svědků události si ji církev přivlastnila v podobě zjevení Pany Marie a nechala vystavět svatostánek na onom místě atd.

p1130825.jpg

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

PhDr. Jiří Waldhauser CSc. svým vypravěčským umem nenechal nikoho na pochybách, že archeologie a kultura Keltů není jen jeho prácí, ale i koníčkem. Svoje sugestivní vyprávění zpestřoval účastníkům kladením otázek a za správnost odpovědi odměňoval citacemi z literatury s keltskou tématikou. Největším zážitkem bylo, když pan Jiří zavedl skupinu na místo, kde si účastníci mohli sáhnou na kameny, které prokazatelně drželi ve svých rukou Keltové, odhalené při archeologickém průzkumu.

p1130805.jpg

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Mgr. Ondřej Chvojka, PhD. nejmladší průvodce keltského odpoledne, archeolog - specialista pro období staršího pravěku je v tomto regionu doma - nejen jako zaměstnanec Jihočeského muzea v Českých Budějovicích - neustále „dodával“ informace z místa třísovského oppida a jeho okolí s naprostou suverénností, že nešlo jinak, než mu věřit.

p1130824.jpg

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Zájem návštěvníků o informace byl opravdu veliký. Na některých zastávkách kvůli nedostatku místa se účastníci rozdělili na dvě skupiny, aby viděli ukázku a slyšeli odborný výklad.

Keltské oppidum Třísov
 

Nejstarší doklady o osídlení území okolo Třísova pochází z doby bronzové (cca 2200–750 př. n. l.) a je reprezentováno nálezy keramických nádob, bronzových zbraní a šperků.

Keltové patřili k nejvyspělejším kulturám našeho pravěku a byli prvním známým etnikem, které významně ovlivnilo osudy našeho území. Keltská společnost byla hluboce prostoupena náboženským cítěním a byla v těsném sepětí s přírodou. Velké úctě se těšili druidové, kteří tvořili duchovní elitu a byli nejenom kněžími, ale i soudci, lékaři, astronomy, učiteli a vychovateli. Keltové věřili v nesmrtelnost duše – život je věčný - a v jedinou univerzální moc, z níž vychází vše. Budovali svá sídla v podobě předchůdců měst – oppida. Měli intenzivní kontakty se všemi národy i mimo Evropu, s Afrikou a Středním Východem. Keltové na českém území byli reprezentováni kmenem Bójů, kteří dodali tomuto území název Bohemia (bohem vyvolená?), která prý v překladu znamenala „Vítězná země, nebo strašná země“ (vyberte si).

p1130840.jpg

8504b.jpg

Pohled - severní akropole

Oppidum na Třísově bezkonkurenčně dominuje všem jihočeským lokalitám a patří mezi nejjižněji položená keltská hradiště v českých zemích. Třísovské oppidum, bylo vybudovaného na strategické poloze při soutoku Vltavy s Křemežským potokem, kopírující starou obchodní stezku ze Solné komory v době kolem poloviny 2. století před Kristem a patřící svou rozlohou 26 ha k menším oppidům. V rámci jižních Čech je však největší. Celé opevnění oppida má dva vrcholky, na kterých byly vybudovány dvě akropole, severní a jižní. Jižní akropole byla vyhrazena mocenské elitě, sídlu vládce s družinou, severní akropole byla kulturně–náboženská, byla zde umístěna svatyně. Obě akropole byly opatřeny vlastním vnitřním opevněním.

p1130870.jpg

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

místo bývalé keltské svatyně

 

 

 

 

p1130859.jpgp1130861.jpg

 

 

Na místo bývalé svatyně se vydali návštěvníci, kteří potřebovali dobýt energii. Amairgil, bard Vrchotický po společné meditaci zval k sobě jednotlivce,kteří se pod dohledem Amairgila, který hrál na keltskou harfu kouzelné melodie napojovali na blahodárné energie. 

Mezi oběma akropolemi se nacházela zástavba v podobě kůlových nadzemních staveb se sedlovou střechou a dlážděnou podlahou a zahloubených chat. Kůlové stavby byly hojnější ve středu osídlené plochy. Uvnitř těchto staveb se nalézala jáma na skladování obilí hluboká až 1,8 m a většinou byly bez ohniště. Zahloubené chaty obsahovaly ohniště a byly obvyklejší na okraji osídlené plochy. Další stavby stály po obvodu oppida na severní a jižní straně. Na oppidu byly objeveny také pozůstatky po umělých terasách, které jsou typické i pro ostatní oppida a měly zajistit co nejvíce vodorovné plochy pro další stavby.
Celý areál byl obehnán mohutným opevněním, opatřeným dvěma vstupními bránami. Skalnaté srázy, místy až 120 m vysoké, poskytovaly přirozenou ochranu oppida na jeho sevorozápadní straně. Západní a jihozápadní strana oppida, která byla nejméně chráněná (oppidum zde plynule přechází ve volný, přístupný terén), byla opevněna fortifikací, tvořenou dvěma souběžnými hradbami, které byly z vnější strany lemované hlubokými hrotitými příkopy. Při zkoumání vnitřního, mohutnějšího valu byla odhalena valová konstrukce (1. pozoruhodnost). Val byl v základně široký 7 m, dochovaná nejvyšší výška valu je 1,7 m, z níž lze usuzovat na původní výšku hradby 4-5 m. Čelní strana hradby byla postavena z kamenů kladených nasucho, které byly zpevněny svislými kůly v pravidelných odstupech 1 m. Zvláštností této hradby je pokus stavitelů o jakési dekorativní prvky. Tato dekorace spočívala ve vodorovných pásech z velkých opracovaných kamenných desek, které opticky hradbu rozčleňovaly. V prostoru mezi oběma valy, širokém 15-20 m, se nalézají zbytky jakýchsi náspů či příčných valů (2. pozoruhodnost), jejichž účelem bylo patrně znesnadnit nepříteli pohyb před hlavní branou. Hlavní vstup do oppida byl situován na západní straně, druhý pak na východní.

p1130835.jpg

p1130895.jpg

p1130887.jpgp1130886.jpg

8506b.jpg

Západní brána se skládala ze dvou částí. Jedna brána byla ve vnitřním valu a druhá ve vnějším. Vnitřní bránu tvořil kamennou zídkou ukončený val, který se stáčel v pravém úhlu do vnitřní části oppida po obou stranách vstupu. Nad vzniklým prostorem se tyčila dřevěná věž s pravděpodobně dvoukřídlou bránou. Cesta uvnitř brány byla zpevněna valouny. Brána ve vnější části opevnění byla konstrukčně náročnější: do mezery ve valu, kterou brána tvořila, bylo šikmo zapuštěno valové těleso. Tato úprava zároveň ochraňovala jediný vodní pramen, který byl uvnitř oppida k dispozici.

p1130877.jpg

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

6649a.gif

Východní brána byla pravděpodobně konstruována podobným způsobem jako vnitřní část západní brány, ale navíc zde byly předsunuty dva samostatné bastiony. Nebyla však důkladněji zkoumána, proto údaje o její konstrukci nejsou detailně známy.

Keltové poprvé začali své brány (klešťovité) zamykat (nálezy klíčů), „ozdobou“ brány byla připevněná lidská lebka, která se našla na oppidu na Závisti a dá se předpokládat, že tato „ozdoba“ byla součástí každé brány.

Areály keltských oppid považujeme za regionální centra řemeslné výroby. Tuto funkci plnilo i oppidum třísovské. Vynikající technologické úrovně tu dosáhla výroba keramiky. Keramika se vyráběla na hrnčířském kruhu a pálila se ve vertikálních hrnčířských pecích s roštem. Nejčastěji se vyráběly nádoby pro běžné použití, do kterých se přidával grafit, tzv. tuhová keramika, která byla hlavním vývozním artiklem a zároveň tvořila tři čtvrtiny nálezů keramických úlomků. Tuhová keramika také mohla sloužit jako nádoba pro transport drahocenné alpské soli. V třísovských nálezech je také početně zastoupeno luxusní hrnčířské zboží s malovaným dekorem - technologický i umělecký vrchol tehdejší keramické produkce.

Třísovské oppidum nemohlo existovat osamoceně. Ačkoliv se i jeho obyvatelé zřejmě částečně zabývali zemědělstvím, muselo se opírat o síť zemědělských osad tvořících jeho zázemí v okruhu 25 km.

Mimořádného rozvoje dosáhlo železářství. Vlastní výroba železa probíhala ve specializovaných dílnách zřejmě mimo vlastní areály oppid. Na oppidech však pracovali kováři, což dokazují nálezy jak velkého množství kovářského náčiní, tak kovářské strusky a především železných předmětů samotných. Další činností bylo i kovolitectví a zpracování barevných kovů, což dokládají nálezy spon, náramků a prstenů. Z bronzu se odlévaly různé sošky a plastiky. Na vysoké úrovni bylo i sklářství, doložené nálezy fragmentů skleněných náramků či perel.

Na Třísově se také razily mince. Našly se keramické destičky, které byly upraveny k výrobě odlitků  zlata, ze kterých se razily mince.

Velice zajímavé je, že na třísovském oppidu bylo nalezlo velmi malé množství zbraní – zlomek čepele meče a několik hrotů kopí. Dá se předpokládat, že třísovské oppidum nebylo napadeno nepřáteli a že se zde nebojovalo.

Obyvatelé oppida opustili svoje bydliště na přelomu změny letopočtu bez boje, patrně pod tlakem Germánů směrem na západ. Keltské obyvatelstvo nevymizelo z Čech najednou, asimilací přetrvalo v soužití s Germány i Slovany.

Tip na výlet (přednášku a koncert).

p1130907.jpg

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Pokud máte rádi výlety do přírody, za historií českého národa s „vlastním pohybem“, vřele vám doporučuji výlet na třísovské oppidum s procházkou na nedalekou zříceninu mohutného středověkého hradu Dívčí kámen, kam se dostanete jen po „svých“. Pokud budete „startovat“ z Třísova a máte děti, vezměte je sebou, nejezdí zde žádná auta. Parkoviště je u železniční zastávky a nachází se necelých dvě stě metrů od první zastávky naučné stezky. Ta  vede podél původních hranic oppida a je lemována informačními tabulemi.

p1130905.jpg 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Pohled z parkoviště na třísovské oppido

 

 

 

Cesta na Dívčí kámen vede po červené značce, po upravené cestě tam dojdete za půl hodiny pohodlné chůze z kopečka dolů. Chcete-li navštívit jen hrad Dívčí kámen, je lépe zaparkovat v Holubově a po žluté značce podél Křemežského potoka a chatovou oblastí dojdete po rovince ke zřícenině hradu.

p1120440.jpg

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 Pohled na Dívčí kámen cestou lesem z třísovského oppida

 

 

 

Dívčí kámen stojí uprostřed lesů s výhledem na nedaleké oppidum, kolem protéká řeka Vltava. Toto místo bylo původně hra­dištěm už ve střední době bronzové a bylo postaveno na vysoce energetickém místě, které určitě neuniklo pozornosti dávných Keltů. Tento úžasný hrad nabitý energií navštěvuji několikrát do roka. Pokud  se rozhodnete „Dívčák“ navštívit letos 22. srpna, kdy od 14 hodin začíná beseda s Ing. Josefem Krause o přírodních energiích a energiích na Dívčím kameni a kdy od 17 hodin následuje kytarový koncert Štěpána Raka, tak se tam určitě uvidíme.

gepe

 

 
Novinky
Nejčtenější
Rádio Demiurg
Winamp, iTunes Windows Media Player Real Player QuickTime Web Proxy
Rádio Demiurg právě hraje: Nahrávám ...
Reklama
Top of Page

Nezávislý zdroj informací o světě kolem nás.
Přebírání článků je možné jen po předchozí domluvě a pod podmínkou uvedení zdroje.
"Svoboda myšlení, svědomí a náboženského vyznání je zaručena. Svoboda projevu a právo na informace jsou zaručeny.
Každý má právo vyjadřovat své názory slovem, písmem, tiskem, obrazem nebo jiným způsobem, jakož i svobodně vyhledávat,
přijímat a rozšiřovat ideje a informace bez ohledu na hranice státu".
(Listina základních práv a svobod České republiky)
Redakce neodpovídá za obsah článků i diskusí, které ne vždy odpovídají stanovisku redakce.


© 2017 DEMIURG.CZ - Nezávislý zdroj informací o světě kolem nás.
Joomla! is Free Software released under the GNU/GPL License.