Hlavní stránka arrow Tajemno arrow Křišťálová továrna smrti 17 únor 2019  
Hlavní menu
Hlavní stránka
Nádech výdech
Místa síly
Tajemno
Společnost
Duchovno
Rady pana Rady
Zdraví
Channeling
Mimozemské civilizace
Tajné společnosti
Přednášky - rozhovory
Tajemství Amenti
Tip na výlet
Kontakty
Vyhledávání
Odkazy
Administrátor
Online TV
Chalupáři TV
Reklama
 
Křišťálová továrna smrti
Vložil: Gepe   
Přečteno: 5617

Němci na konci války vyvíjeli pokročilé technologie zbraní, které měly zvrátit průběh probíhající světové války ve prospěch nacistického Německa. Ty nejdůležitější továrny stavěli pod zemí, aby lépe ochránili svoji výrobu skrytou před zraky nepřátel, ale také aby ochránili své výrobky před bombardováním.

Hlavní stavební práce probíhaly v letech 1943 a 1944 na mnoha místech nacistické části Evropy, na území bývalého protektorátu Čechy a Morava nevyjímaje. Většina podzemních továren u nás patřila spíše rozlohou mezi menší objekty a jejich strategický význam nebyl tak velký. Jednou výjimkou byl mnoha legendami a nejasnostmi opředený, rozsáhlý komplex podzemních chodeb podzemní továrny na okraji Litoměřic jménem Richard

mdl.013-stolleneingang-haunschmied_01.jpg

Celým světovým tiskem proběhla zpráva, že na sklonku roku 2014, byl v rakouském městečku Sankt Georgen an der Gusen, které leží 15 km od průmyslového města Linec, učiněn překvapivý objev. Známá podzemní továrna B8 Bergkristall o rozměrech téměř 50 000 m2, kde se vyráběly první tryskové stíhačky Messerschmitty Me 262, má „sourozence“. Byl objeven další komplex podzemních tunelů a chodeb, které jsou vzájemně propojené. OSS (předchůdce CIA) už v únoru 1944 objevila na leteckých snímcích továrnu u St Georgen, na jejíž stavbu pravidelně dohlížel sám Himmler. Američané sice později továrnu Bergkristall našli, když 5.května 1945 osvobodili koncentrační tábor Gusen v St. Georgen, ale po pouhých dvou měsících ji museli přenechat Rusům, protože připadla do sovětské válečné zóny. Ti zde pobývali až do roku 1955. Rusové z továrny odvezli veškeré vybavení a vchody zasypali. Druhého křídla továrny si nikdo nevšiml, ani oni, ani Američané. Bylo perfektně ukryto až do dnešních dnů.

Hlavní zásluhu na novém objevu má Andreas Sulzer, rakouský režisér, producent, dokumentarista, badatel, filmař i ředitel ve své vlastní společnosti Andreas Sulzer.

961782_t1w747h560q80v32968_xio-fcmsimage-20131212182953-006007-52a9f291e12f7-.8f75cd60-ad6e-4dfe-a1ec-574132268ff1.jpg

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Hlavním impulzem Andrease Sulzera v bádání kolem podzemního komplexu byla náhoda. Sulzer pracoval dva roky na dokumentárním filmu o životě Victora Schaubergera, který žil v letech 1885 - 1958 a dostal se k informacím, které vypovídají o tom, že byl zapojen, pod nejpřísnějším utajením, na výzkumných projektech SS v nedalekém St. Georgen. V korespondenci Schaubergera se objevovaly náznaky, kde Schauberger varuje své kamarády ohledně práce na vývoji zbraní hromadného ničení, včetně atomové bomby.

Schauberger, byl uznávaný  rakouský odborník širokého zaměření, lesní inženýr, přírodovědec, filozof, vynálezce levitačního motoru, technologie imploze, stavitel leteckých a lodních motorů, vynálezce tiché turbíny, pečlivě pozoroval účinky přírody, zvláště vody.

V roce 1940 začal Schauberger konstruovat ve Vídni „diskoplán“ s repulzivním motorem za pomoci společnosti Kertl. Tento motor si 4.3.1940 nechal patentovat. Na konci války mu však tento motor byl zabaven.

viktor-schauberger.jpg

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Po válce Schaubergera oslovila firma AVRO a nabídla mu týmovou spolupráci na vývoji disku pod vedením Dr. Richarda Miethe, což Schauberger odmítl a místo toho se tento vědec začal věnovat jen mírovému využití své „technologie víru“.

V roce 1950 Spojené státy americké přicházejí z další nabídkou pro Schaubergera -  práce na discích. Jeho originál repulzního motoru po válce padl do rukou Ruska. Schauberger znovu nabídku odmítá.

haunebuflight.jpg

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Na jaře roku 1958 se u Schaubergerových objevili dva Američané s tím, že chtějí z pověření jisté velké hospodářské organizace v co nejkratším čase realizovat Schaubergerovy myšlenky a poznatky. Pobyt, který chtěli Američané protáhnout na osm let, probíhal ve velkém napětí. Nejdůležitější prototyp motoru Repulsin, který Viktor Schauberger vyvinul k řešení energetického problému, byl násilně otevřen a tím zničen. Dodnes se nenašly dvě chybějící součástky a tudíž původní dochovaný model nefunguje. Schauberger poté prohlásil, že po dohodnutých třech měsících odletí domů. Pokud zůstane, nebude již poskytovat žádné informace. Zpáteční cestu mu sice Američané povolili, ale za cenu, že své plány pod vlivem nátlaku přepsal na mocné americké konsorcium . Po návratu z USA v průběhu pěti měsíců v září roku 1958 Viktor Schauberger umírá.

Často si říkám, kolik práce, času a peněz stojí úspěch v podobě historického odhalení něčeho, co mělo být navždy před veřejností skryto. To si dovede představit snad jen ten, kdo se někdy účastnil podobného „podniku“.

Andreas Sulzer hledal svou mytickou základnu především v německých, ruských, britských a amerických archivech, kde vysedával nad vojenskými dokumenty z druhé světové války ve snaze určit polohu tajné základny. V britských archivech získal letecké snímky RAF, které ukázaly obrysy betonového komplexu, který hledal. Dozvěděl se, že 2. ledna 1944 bylo 272 vězňů  převezeno z Mauthausenu do St. Georgen, aby zde zahájili výstavbu tajného zařízení. Některé dokumenty naznačují, že v těchto prostorách byl vyvíjen jaderný výzkum. Další archivní dokumenty ukazují, že stovky vlaků Reichsbahn byly v posledních měsících války vypravovány do St. Georgen an der Gusen. Oblast byla považována za posledním útočiště tzv. "Alpské pevnosti".

Andreas  Sulzer získal finanční prostředky na bádání, hlavně od německé státní televize ZDF, spojil se s historiky, kteří analyzovali získané dokumenty. Odborníci na radiaci zaměřili oblast, kde zjistili zvýšenou úroveň. Měl ve svých dokumentech i původní stavební dokumentaci  k systému tunelů  B8 Bergkristall. Z těchto dokumentů a informací, které Sulzer měl, se dalo předpokládat, že komplex byl původně mnohem větší.

thumb.jpg

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Těsně před Vánocemi byl v předpokládaném místě vyvrtán první otvor, 80 m hluboký, který ukázal jen směs horniny, sedimentu a podzemní vody. Další den další vrt do větší hloubky - 120 m, žádná dutina jen geologické vrstvy žuly a písku.

sulzer-gat-st-georgen.jpg

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 


 

 

Jedno přísloví říká „kdo si počká, ten se dočká“. V případě hledání vchodu do hledaného komplexu toto přísloví platí na 100%. S pomocí buldozeru byla pod zeminou objevena železobetonová deska, která společně s žulovými deskami kryla vchod do podzemního komplexu tunelů a chodeb. Cesta vedla po strmých schodech pod betonovou desku směrem k horskému masivu. Vchod byl umístěn na někdejší střelnici SS.

450c3f0207.jpg

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

versteckte-anlage.jpg

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Andreas Sulzer oznámil svůj objev století úřadům a následně obdržel „vděk“ v podobě úředníků, kteří mu za doprovodu policie oznámili, že nemá povolení k výkopovým pracem na památkově chráněných místech, i když měl povolení od majitele pozemku. Andreas Sulzer je přesvědčen, že udělení povolení nebude trvat dlouho a bude pokračoval v bádání.

Co bylo a bude dál, to si musíme počkat. Úředník je mocný pán. Ale tuto tajuplnou výpravu proti proudu času budeme sledovat na našich stránkách.

Ještě pár zajímavých informací.

Podle Sulzera neexistuje větší vojenský výrobní komplex Třetí říše než ten, který byl právě objeven. Jeho význam lze měřit i tím, že na jeho výstavbu dohlížel osobně říšský vůdce SS, šéf gestapa, velitel zbraní SS, ministr vnitra, Heinrich Himmler, který navštívil stavbu podzemního komplexu v roce 1942. Vězni z koncentračních táborů, nedalekého Mauthausen-Gusen, byli používáni Němci k  výstavbě sítí. Byli vybíráni podle speciálních dovednosti pro práci na tomto utajeném projektu. Tisíce vězňů z koncentračního tábora Mauthausen-Gusen  byli nuceni do úmoru pracovat v nelidských podmínkách na stavbě komplexů. Předpokládá se, že 320.000 lidí zemřelo v důsledku pávě těchto krutých pracovních podmínek.

Tento projekt byl svěřen muži, který byl ve své době zodpovědný za všechny "zvláštní stavební projekty", což v tomto období znamenalo především výstavbu koncentračních táború, které dodávaly pracovní sílu pro výstavbu tajných podzemních objektů, např. pro výrobu raket V-2,i vývoj a výrobu tryskových letadel a nejspíš i všech tajných zbraní, kterými se SS zabývali, což mohla být i atomová bomba a ledacos jiného.  

rh1mif.jpg

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Jeden z nejzáhadnějších prominentních nacistů Obergrupenführer Hans Kammler.

V letech 1941- 42 byl Kammler zodpovědný za zřizování vyhlazovacích táborů Belzec, Sobibor, Treblinka a Auschwitz (Osvětim). Zřejmě pod jeho pravomoc spadaly také lágry označované jako tábory Waffen SS, kde se pracovalo na tajných zbraních. A také dodnes záhadné objekty Jonastal a Riese spojované často s jaderným výzkumem a dalšími neortodoxními technologiemi.

V polovině dubna 1945 se Kammler stal rovněž Hitlerovým zmocněncem disponujícím proudovými letadly. První, co v této funkci udělal, bylo, že je začal stahovat do Čech. Údajně tu ale měl provádět i jiné věci:. Čas od času se zjevoval v litoměřickém Richardu, v okolí Štěchovic a na dalších místech, obestřených pověstmi o zázračných zbraních. Někteří autoři dokonce tvrdí, že v plzeňské Škodovce vybudoval zvláštní supertajné oddělení, zabývající se jaderným výzkumem. Nechybí ani názory, že měl pod palcem projekt apokalyptické superzbraně označovaný krycím názvem die Glocke (Zvon).

crop-628985-vystrizek5555555_520x250.jpg

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Historik Rainer Karlsche, který spolupracuje s Andreasem  Sulzerem tvrdí, že vedoucí představitelé SS pod vedením Hanse Kammlera v podzemní továrně Bergkristall usilovali o vytvoření kombinace raket a zbraní hromadného ničení. Chtěli naplnit rakety A4 [varianta V-2]  jedovatým plynem, radioaktivním materiálem nebo rakety osadit jadernými hlavicemi. Možná, že po prozkoumání „netknutých“ nově objevených prostor budeme znát víc.

Konec kariéry tohoto nejmocnějšího muže nacistického režimu, který zároveň patřil k nejhorším válečným zločincům, zastavila porážka nacistického Německa. Oficiální verze - spáchal Hans Kammler  9. května 1945 ve věku 44 let sebevraždu při útěku z Prahy, kterou zachvátilo Pražské povstání. Nenašla se jeho mrtvola, žádné jeho osobní věci. Nezůstalo po něm prostě nic. Místopřísežné prohlášení dvou jeho spolupracovníků, že byli přítomni Kammlerově smrti, nemá žádnou vypovídající hodnotu.V letech po roce 1945 bylo běžné, že nacisté potvrzovali údajná úmrtí svých známých anebo nadřízených jako na běžícím páse.

Andreas Sulzer narazil při svých návštěvách v USA na rodinu důstojníka OSS (předchůdce CIA),  Donalda W. Richardsona, který podléhal přímo americkému generálovi Dwightu D. Eisenhowerovi, vrchnímu veliteli (západních) spojeneckých expedičních sil v Evropě. Jeden ze synů Donalda W. Richardsona prohlásil:: "Můj otec měl za úkol Hanse Kammlera dostat do USA, byl to odborník, který disponoval znalostmi o výrobě nejmodernějších zbraní. Úkolem mého otce bylo zabránit, aby se dostal do rukou ruské tajné služby, což se povedlo."

getimage.jpg

2206988_mathausen.jpg

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Andreas Sulzer, našel to, co hledal - objevil rozsáhlý podzemní komplex, který ještě dlouhou dobu bude zaměstnávat  badatele, odborníky, ale i čtenáře, kteří se budou těšit na další novinky. 

Gepe

Leden 2015

 
Novinky
Nejčtenější
Rádio Demiurg
Winamp, iTunes Windows Media Player Real Player QuickTime Web Proxy
Rádio Demiurg právě hraje: Nahrávám ...
Reklama
Top of Page

Nezávislý zdroj informací o světě kolem nás.
Přebírání článků je možné jen po předchozí domluvě a pod podmínkou uvedení zdroje.
"Svoboda myšlení, svědomí a náboženského vyznání je zaručena. Svoboda projevu a právo na informace jsou zaručeny.
Každý má právo vyjadřovat své názory slovem, písmem, tiskem, obrazem nebo jiným způsobem, jakož i svobodně vyhledávat,
přijímat a rozšiřovat ideje a informace bez ohledu na hranice státu".
(Listina základních práv a svobod České republiky)
Redakce neodpovídá za obsah článků i diskusí, které ne vždy odpovídají stanovisku redakce.


© 2019 DEMIURG.CZ - Nezávislý zdroj informací o světě kolem nás.
Joomla! is Free Software released under the GNU/GPL License.