Hlavní stránka arrow Tip na výlet arrow Toulky Prahou – dělostřelecké koule na kostele 2 13 prosinec 2017  
Hlavní menu
Hlavní stránka
Nádech výdech
Místa síly
Tajemno
Společnost
Duchovno
Rady pana Rady
Zdraví
Channeling
Mimozemské civilizace
Tajné společnosti
Přednášky - rozhovory
Tajemství Amenti
Tip na výlet
Kontakty
Vyhledávání
Odkazy
Administrátor
Online TV
Chalupáři TV
Přihlášení





Zapomenuté heslo
Nemáte účet? Vytvořte jej!
Reklama
 
Toulky Prahou – dělostřelecké koule na kostele 2
Vložil: Gepe   
Přečteno: 1740

Dnes se opět vydáme na procházku Prahou na místa, která nejsou tak vyhledávána návštěvníky, přesto jsou zajímavá. Možná se vám také stalo, že procházíte místy, kterým nevěnujete svou pozornost, protože neznáte historii tohoto místa. Náhodou se dostanete k informaci, která vám otevře jiný pohled vnímání

Jak jsem se zmínil v předcházejícím článku „Toulky Prahou“, že znám ještě jedno místo v Praze, kde najdeme kostel se spoustou dělostřeleckých koulí, tak tam vás nyní zavedu. Naším záměrem je navštívit Loretánské náměstí  

Pokud chcete zvolit mírnou cestu z kopečka a vzít na výlet děti nebo starší rodinné příslušníky, je vhodné zvolit dopravní prostředek tramvaj č. 22, jezdící směrem na Bílou horu a vystoupit na zastávce Pohořelec. Zde začíná „nástupní“ místo návštěvníků Hradčan. Řada z vás zde byla, my se tentokrát vyhneme známým „prověřeným“ místům a zaměříme se na ta, která běžně míjíme a přecházíme.

Pohořelec patří mezi nejstarší osídlená místa v Praze. O pohořelecké tržní osadě se také zmiňuje kronikář Kosmas. Vedla tudy i stezka od Hradčan a Úvozu směrem na západ. Jako osada byl Pohořelec oficiálně založen v roce 1375 místopurkrabím Alšem z Malíkovic. Poněkud zvláštní jméno tohoto náměstí je odvozeno od skutečnosti, že místní obyvatele zde v minulosti prý často sužovaly ničivé požáry. Hezké místo obklopené kolem dokola historickými domy, které v některém případě by potřebovaly „nový kabát“.

dsc_0009.jpg

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Při vystupování z tramvaje si všimneme sousoší Tycho de Brahe a Johana Keplera. Na místech dnešního gymnázia Jana Keplera stával letohrádek Jakuba Kurze ze Senftenavy, vysokého úředníka na dvoře císaře Rudolfa II. Na nádvoří gymnázia jsou pozůstatky Kurzova domu s pamětní deskou u vchodu do gymnázia. Zde žil od roku 1599 do roku 1601 dánský astronom Tycho de Brahe, spolu s ním se zde na hvězdářských a matematických výpočtech podílel i německý astronom Johanes Kepler.

Popisovat náš směr a cestu na Hradčany snad ani netřeba – nemůžeme zabloudit, Hradčany jsou před námi, záleží jen na nás, co chceme vidět, co navštívit a kolik času tomu věnovat.

dsc_0010.jpg

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Tentokrát vás nasměruji - Pražský hrad, Loreta

Naše zastávka: Loretánské náměstí

V raném středověku bylo prostranství dnešního Loretánského náměstí vyhrazeno pro pohřebiště. Pro vrcholný středověk bylo zase charakteristické jeho využití jako tržiště a později i poutní místo související s Loretou. Dnešní podobu získalo až spolu s vybudováním Černínského paláce.

dsc_0030.jpg

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Z jedné strany Loreta,  

dsc_0012.jpg

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

z druhé strany Černínský palác (ministerstvo zahraničí)

dsc_0013.jpg

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

a uprostřed jednolodní sakrální budova s čtvercovými kaplemi po stranách a malou sanktusovou věžičkou - Kostel Panny Marie Andělské (U kapucínů)

dsc_0014.jpg

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

který je součástí areálu kapucínského kláštera. Jde o vůbec nejstarší kapucínský klášter v Čechách. Založen byl koncem 16. století za vlády císaře a krále Rudolfa II. generálem řádu Vavřincem z Brindisi na pozemcích zahrady Lobkowiczů. Je zajímavé, že klášter byl založen v době, kdy většina Čechů byla nekatolická. Ve své době se proti stavbě kláštera protestovalo, dokonce i známý dánský astronom působící na dvoře Rudolfa II. Tycho de Brahe se k těmto odpůrcům připojil, nejen kvůli vyzvánění zvonů na kostele, které rušily Tycho de Brahe při práci.

Při pohledu na kostel uvidíte v omítce spoustu železných dělostřeleckých koulí, prý jich tam je usazených cca 50. Tyto dělostřelecké koule jsou z roku 1757, kdy Prusové napadli Prahu a ostřelovali ji. Zůstaly tam do dnešních časů, hlavně z důvodů stability. Pokud by prý byly odstraněny, mohlo by to narušit statiku kostela. Nikde jinde nenaleznete koule v takovém množství jako na zdejším kostele. Je to jedna ze zajímavostí v Praze, kterou řada návštěvníku mine, návštěvníci Lorety zcela určitě. Loreta ve své době byla také ostřelována, ale byla postupně přestavována, tak až na jednu výjimku v Loretě nikde koule ve zdi neuvidíte.

dsc_0015.jpg

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

dsc_0019.jpg

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

dsc_0020.jpg

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

dsc_0029.jpg

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Tuto usazenou kouli ve zdi mohou spatřit i návštěvníci Lorety

Koule z dob dávno minulých

Vzpomínky na dobu bojů na našem území připomínají dělostřelecké koule, které můžeme po mnoha letech vidět i dnes. Je pravda, že těch míst moc není a v takovém množství jako na kostele Panny Marie Andělské na Loretánském náměstí nejsou moc k vidění. K nejstarším zachovalým koulím patří kamenné koule, které použil při obléhání Prachatic Jan Žižka. Můžeme je vidět v Sitrově domě, kde dnes sídlí Prachatické muzeum. Je pravda, že koule byly do zdi zazděny dodatečně. Další koule ve zdech můžeme spatřit např. v Olomouci, kde v roce 1758 ostřelovalo pruské dělostřelectvo Olomouc. Další koule můžeme spatřit v České Skalici v omítce na věži a na průčelí kostela, v Probluzi u Hradce Králové dvě dělostřelecké koule v omítce kostela Všech svatých. Jednou raritou jsou dvě dělostřelecké koule z třicetileté války v nosné zdi historické budovy pivovaru s hospodou, kde se vaří pivo bez přestávky déle než pět set let. Tou budovou je známý pivovar U Fleků.

Pokud se rozhodnete na toto netradiční místo podívat a prohlédnout si dělostřelecké koule, doporučuji  vám navštívit kostel Panny Marie Andělské o vánočních svátcích, kde jsou po tuto dobu vystaveny ve zvláštní místnosti vedle chrámové lodi unikátní jesličky se 48 postavami v životní velikosti (32 lidských a 16 zvířecích) !!!

Před kostelem na Loretánském náměstí stojí kříž

dsc_0025.jpg

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

dsc_0027.jpg

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Tento kříž má připomínat místo údajného zmizení kněžny Drahomíry, matky sv. Václava, z tohoto světa.

Pražský deník: „Zlou paměť přisoudily pověsti dceři lutického knížete Stohranů, kněžně Drahomíře. Od narození byla pohankou, ale když se později provdala za českého knížete Vratislava, nechala se pokřtít. Srdcem ale zůstala pohankou a využívala každé příležitosti, aby křesťanům činila protivenství. Když se lidé dověděli, že Drahomíra nechala na Tetíně úkladně zavraždit bábu sv. Václava kněžnu Ludmilu, kterou považovali za svatou, nenávist křesťanů neměla mezí.

Drahomíra to věděla, v noci ji děsily různé přízraky a marné byly i její oběti pohanským bohům. Proto se nakonec rozhodla, že navždy opustí českou zemi. Zpráva o jejím rozhodnutí se rychle šířila po Praze a málo bylo těch, kteří ji politovali. Když nadešel čas jejího odjezdu, nenašel se nikdo, kdo by Drahomíru provázel nebo jí na cestu požehnal.

Když kočár vyjel z Hradu a směřoval na Loretánské náměstí, ve chvíli, kdy míjel kostel sv. Matouše, ozval se zvonek oznamující pozdvihování. Drahomířin kočí, křesťan, zastavil koně a rychle vběhl do kostela, kde poklekl. To kněžnu rozčílilo a začala křesťanům lát a nadávat zlým jazykem. Vtom se ozvala ohlušující rána, země se otevřela a kněžna s kočárem a koňmi zmizela v bezedné propasti. Jen hrozný zápach a bič kočího zaražený v zemi napovídaly, co se tu před chvílí událo.“

Pokračujeme-li dál v naší procházce, můžeme potkat i hradní stráž

dsc_0041.jpg

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 


nebo hradní muzikanty

dsc_0043.jpg

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Procházíme Loretánskou ulicí a po levé straně se nachází kaple sv. Barbory, kterou drtivá většina návštěvníků míjí zcela bez povšimnutí.

Vztahuje se k události z roku 1512, kterou zmiňují  Staré letopisy české, že na tomto místě byli popraveni dva loupeživí rytíři – bratři Chlévcové – naražením na kůl. Jeden z nich se prý dokázal osvobodit a doplazil se až ke kostelu sv. Benedikta. Patronka kaple sv. Barbora byla zvolena zřejmě proto, že je také ochránkyní před smrtí bez zpovědi. Tuto pověst si ve své kronice upravil Hájek z Libočan, který tvrdil, že lapka zemřel poté, co při zpovědi přiznal, že se modlil ke sv. Barboře a teprve na její přímluvu byl spasen. Legendu při výmalbě kaple ztvárnil Václav Vavřinec Reiner. Freska v kapličce v horní části zobrazuje orodující svatou Barboru obklopenou andílky, dole je namalován umírající zločinec s knězem při svaté zpovědi. V pozadí tohoto výjevu si můžete povšimnout malé postavičky odsouzence s kůlem

dsc_0035.jpg

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

dsc_0034.jpg

 

 

 

 

 

 

 



















 
 
 
 
dsc_0032.jpg


























 
 
 

dsc_0033.jpg





















 
 
 
 

 

 

 

Není to moc příjemné místo, kde se stala událost, na kterou se zapomnělo.“To všechno vodnes čas“

Sice bych mohl dodat řadu informací vztahujících se k místům, kde procházíme, ale jsou natolik známé, že si je připomenete sami.

Závěrem si připomeneme podobiznu našeho prvního prezidenta T. G. Masaryka v podobě bronzové sochy umístěné u Salmovského paláce naproti Pražskému hradu. Poselství našim politikům „Nebát se, nelhat a nekrást“ stále nepadá na úrodnou půdu.

   dsc_0044.jpg

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 Petr Gerhardt

 
Novinky
Nejčtenější
Rádio Demiurg
Winamp, iTunes Windows Media Player Real Player QuickTime Web Proxy
Rádio Demiurg právě hraje: Nahrávám ...
Reklama
Top of Page

Nezávislý zdroj informací o světě kolem nás.
Přebírání článků je možné jen po předchozí domluvě a pod podmínkou uvedení zdroje.
"Svoboda myšlení, svědomí a náboženského vyznání je zaručena. Svoboda projevu a právo na informace jsou zaručeny.
Každý má právo vyjadřovat své názory slovem, písmem, tiskem, obrazem nebo jiným způsobem, jakož i svobodně vyhledávat,
přijímat a rozšiřovat ideje a informace bez ohledu na hranice státu".
(Listina základních práv a svobod České republiky)
Redakce neodpovídá za obsah článků i diskusí, které ne vždy odpovídají stanovisku redakce.


© 2017 DEMIURG.CZ - Nezávislý zdroj informací o světě kolem nás.
Joomla! is Free Software released under the GNU/GPL License.