Hlavní stránka arrow Tajemno arrow Královskou cestou do slepé uličky - 3.část závěr 25 červen 2017  
Hlavní menu
Hlavní stránka
Nádech výdech
Místa síly
Tajemno
Společnost
Duchovno
Rady pana Rady
Zdraví
Channeling
Mimozemské civilizace
Tajné společnosti
Přednášky - rozhovory
Tajemství Amenti
Tip na výlet
Kontakty
Vyhledávání
Odkazy
Administrátor
Online TV
Chalupáři TV
Přihlášení





Zapomenuté heslo
Nemáte účet? Vytvořte jej!
Reklama
 
Královskou cestou do slepé uličky - 3.část závěr
Vložil: Gepe   
Přečteno: 1001

Po delší odmlce nás opět čeká zastávka ve „slepé uličce Královské cesty na Křížovnickém náměstí v Praze, které sousedí se vstupem na Karlův most. Naposledy se soustředíme na dnes již zapomenuté symboly na kostele sv. Františka s Assissi, kde sídlí Rytířský řád křížovníků s červenou hvězdou.

Většina zobrazených symbolů je křesťanských (jak jinak), ale jak jsme již poznali, většina z nich měla zvláštní historický význam a své místo ve starověkých náboženstvích. To ale neznamená, že jejich význam zůstal stejný, spíše naopak. Je zajímavé, že symboly, které jsou pro křesťany spojovány se synem Božím, měly již dávné generace a to mnoho let před příchodem Ježíše Krista. Dejme nejprve slovo autoru knihy „Praga hermetica“, který zobrazené tzv. reliéfní emblémy popisoval a nabízel je svým čtenářům ve své knize.

krizov.jpg

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Napravo od předešlého nalezneme další lehce rozpoznatelný emblém kotvy se zatočeným lanem. Tento provaz však navozuje představu hada ovinutého kolem starého kříže ve tvaru písmene T. Svým umístěním odpovídá medailonu vinné ratolesti s hroznem na protější straně. Oba univerzální symboly zde bezpochyby podporují christologickou tématiku víry, oběti a transsubstanciace, tak jak byla vyjádřena celkem ústředních emblémů. Kotva je symbolem uzavřenosti, pevnosti, klidu a věrnosti. Uprostřed neklidného moře je tím, co poutá, fixuje, znehybňuje. Jako poslední pomoc námořníků se stala symbolem naděje, podobně u křesťanských mystiků bylo zakotvení duše v Kristu prostředkem před duchovním ztroskotáním, vírou ve věčný život: „Hoďte kotvou své naděje do věčnosti!“ volá sv.Řehoř.  

ap1350578.jpg

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Kotva s lanem

Kotva v symbolice představuje naději, stálost, stabilitu, klid. Z hlediska křesťanů je to záchrana, spása, pevnost, bezpečnost, pravá víra a naděje. Víte o tom, že symbolem křesťanů prvního století nebyl kříž, ale kotva? Kotva byla klíčovým křesťanským symbolem především během období římského pronásledování a dodnes tento symbol můžeme spatřit na zdech v římských katakombách, kde se první křesťanské komunity tajně setkávaly při bohoslužbách.

V raných dobách křesťanství byla kotva doplněná příčkou, která byla využívána jako skrytý symbol kříže (kotvový kříž). Tento kříž ve tvaru kotvy je pozitivní symbol smrti Ježíše Krista na kříži, ze kterého pro křesťany roste naděje.

andel-kotva.jpg

andel k.jpg

sv.kliment.png

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Atribut biskupů sv. Klimenta a sv. Mikuláše z Myry

Písemné zprávy a archeologické vykopávky ukazují, že kotva již od dávných dob byla spojena s náboženstvím a je považovaná za posvátnou – ochrana života člověka.

V „chrámových věžích“ starobylého fénického města Byblos (2 300 př.nl.) byly nalezeny kotvy. Dalším potvrzením „kotevního spojení“ s náboženskými rituály je starověký oltář, který se našel na pobřeží Rudého moře. Skládal se z podstavce vytvořeného ze čtyř ležících kotev, na kterém byly připevněny další tři kotvy. Další starověká kamenná kotva byla objevena během výkopů v chrámu Baala v Ugaritu v severní Sýrii (1 500 př. nl.), atd., bylo jich mnoho.

imagesaqww.jpg

 

 

 

 

 

 

 

 

imageswr.jpg

 

 

 

 

 

 

 

images hk.jpg

 

 

 

 

 

 

 

Kotva byla také spojena s obrazy mořských bohů - římského boha moře Neptuna, řeckého Poseidona, nejkrásnější z mořských bohyň, řecké bohyně Amfitríté, Tritóna - napůl člověk, napůl ryba atd.

Čelní medailony jsou vpravo zakončeny reliéfem lodi plující po zvlněné hladině pod vzdutou plachtou. Oba symboly byly v křesťanství užívány odedávna, avšak proč zrovna zde tento shluk nautických motivů? Kdyby bývali křižovníci s červenou hvězdou misionářským řádem, dalo by se to snáze pochopit. Jedná se však o řád navýsost domácí, který se rozšířil jen po střední Evropě. Na tomto motivu je podivných hned několik věcí. Směr vln i napjatá plachta ukazují, že loď, ačkoliv přídí natočena k západu, je větrem hnána zpět, vstříc svému ztroskotání.Ještě zajímavější je její lodní stěžeň, nápadně se podobající vrchní části kotvy z předešlého medailonu, a to i s náznakem lana či hada. S explicitním motivem hada na kříži ve tvaru Tau budeme mít příležitost setkat se za okamžik.

Plachetnice, loď

plachetnice.jpg

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Vyobrazený motiv lodi na zdi kostela (proč zrovna zde tento shluk nautických motivů?) nemá mnoho společného s konkrétním Rytířským řádem křížovníků s červenou hvězdou, stejně tak jako všechny ostatní motivy, mají jen vztah k náboženství, který tento řád přejímá.

ship-catacomb.jpg První křesťané kreslili loď jako svůj symbol církve a byla to vždy plachetnice. Loď, která je proveze nebezpečím světa do bezpečného přístavu Boha. Dalo by se říci - bez církve není spásy. Pro křesťany představuje tento symbol archu, loď spásy, bezpečí před pokušením. Křížem je stěžeň této lodi.

Symbol lodi jako prostředek spásy má své kořeny ve Starém zákoně, v archetypu Noemovy archy, prostředek spásy pro zbytek Izraele...

 

Plachetnice je loď, která je poháněna silou větru a to díky plachtám, které jsou připevněné na stěžních a ráhnech. A tento dopravní prostředek byl první, který nepotřeboval lidskou nebo zvířecí sílu. Koncept lodí (plachetnice) lidského života je znám již od dávného starověku (Babylon, Egypt, Řecko, Řím). Egypťané věřili, že slunce a měsíc nejezdí ve voze, nýbrž neustále obeplouvají svět ve člunu, což znamená, že výživu a tvůrčí energii čerpají z plodivé vlhkosti…

Všechny velké „námořnické civilizace“ – národy, měly své bohy nebo svaté (např. Aeolus v Řecku, nebo křesťané svatého Mikuláše), kteří vládli větrům. A před každou plavbou byly připraveny speciální modlitby pro účastníky plavby a těch, kteří je doprovázeli.

Této čelní fasádě stavby dominuje uprostřed pod medailony velký reliéf beránka v plamenech na obětišti, umístěný ve čtvercovém rámu. Tři velké spodní medailony na třech stranách fasády lze chápat i jako tři krajní hroty kříže. Tak je i na vnější kamenné kostře chrámu manifestováno tajné světlo. Fulcanelli mluvě o půdorysu křesťanských chrámů upozorňuje, že představují kříž, na němž se bude péci beránek, tj. ukřižovaná materie Kamene. Z hermetického hlediska by hlavní emblém v průčelí signoval chrámovou stavbu, podobně jako kdysi bývali značeny taviči kelímky alchymistů.

kkj.jpg

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Beránek Boží

ber.jpg

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Nevím zda autor fasády měl „myšlení Fulcanelliho“ (článek Fulcanelli nebo bratři z Heliopolis) a zda vyobrazení symbolů byl záměr, tak jak to popisuje autor knihy „Praga hermetica“, ale co vím, je, že řada bohů po celém světě byla považována za beránky Boží.

BERÁNEK je populární obětní zvíře a vytvořený symbol pro Ježíše Krista – „beránka Božího" který je pojmenován stejně tak, jako beránek vedený na porážku. Ježíš Kristus vzal na sebe naše hříchy a viny, aby nás vykoupil. Ve slavení svátosti a oddanosti je vždy přítomen a z tohoto důvodu je také nositelem jména „beránek Boží". Beránek je také symbolem věřících a všech lidí, jejichž „Dobrý pastýř" je Ježíš Kristus.

berjk.jpg

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Druhého dne spatřil Jan Ježíše, jak jde k němu, a řekl: „Hle beránek Boží, který snímá hřích světa.

(Evangelium podle Jana 1: 29 )

Nyní se vydáme proti „proudu času“. Když bylo slunce ve znamení Býka, byl v těchto dobách obětován býk, když se slunce ocitlo ve znamení Berana, byl obětován beran nebo beránek. Křesťanství bylo vytvořeno, když se slunce přesunulo do znamení Ryb, tedy symbolu ryby s motivem rybáře. Přesto starý název "beránek Boží " zůstal a byl spojený s Kristem. Během Velikonoc si ortodoxní křesťané ponechali v držení „porážku jehňat“ z doby dávných pohanských rituálů. Vraždění ryb by asi nebylo dost krvavé pro tyto účely „krvavého usmíření“.

Řada bohů po celém světě byla považována za beránky Boží. Nemělo to však nic společného se záchranou. Jednalo se o další pojednání mýtů zabývajících se sluncem ve věku Berana.

jehn.jpg

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

jehn2.jpg

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Když bylo slunce v Býku, byl obětován býk, když v Beranu, byl obětován beránek nebo beran.

Konečně na zkosené pravé straně fasády, té, která se jako jediná obrací k jezuitskému kostelu, je nejprve medailon s nepříliš zřetelným motivem. Jedná se o jakýsi podvojný zkroucený objekt, pod nímž lze rozeznat tři kulovité výstupky a trojici výtrysků či lan směřující dolů.

okost.jpg

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Oslí čelist – s tryskajícím vodním proudem  

"Podvojný zkroucený objekt" se jmenuje oslí čelist, vražedná zbraň, která se dostala do ruky Samsona a také bratrovraha Kaina, který zabil Ábela.

oc.jpg

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

oslí čelist

V bibli se píše: Našel čerstvou oslí čelist, popadl ji do ruky a pobil jí tisíc mužů. I řekl Samson: „Oslí čelistí jsem pobil hromadu, dvě hromady, oslí čelistí jsem pobil tisíc mužů.“

Když domluvil, odhodil čelist. To místo nazval Rámat-lechí (to je Výšina čelisti). Dostal pak nesmírnou žízeň a volal k Hospodinu. Řekl: „Ty jsi způsobil skrze svého služebníka toto velké vysvobození. A teď mám umřít žízní a upadnout do rukou neobřezanců?“ I rozpoltil Bůh skalní kotlinu v Lechí a vytryskla z ní voda. Napil se, okřál na duchu a ožil. Proto nazval to místo Pramen volajícího; ten je v Lechí dodnes. Soudil Izraele za dnů Pelištejců po dvacet let.

(Soudců 15:15 – 20)

sammson.jpg

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

samsonson.jpg

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Samson 

cas.jpg

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

ab 572-6-76.jpg

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

kaina.jpg

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Kain – Abel

V posledním medailonu spatřujeme kulovité zrcadlo v rámu s dvěma protilehlými ozdobami, spočívající na podstavci. Tímto motivem je ponenáhlu se vyjevující idea vracena zpět ke svým kořenům, kde je čím dál tím více zahušťována, podobně jako zrcadlo odráží a polarizuje světlo. Celek emblémů tak vede opakujícími se příkazy solve et coagula (zahusti a rozřeš) k postupné, i když zdaleka ne komplexní finalitě smyslu.

zrcadl.jpg

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Zrcadlo

Zrcadlo představuje symbol sebepoznání, moudrosti, odkaz nadpřirozené a božské inteligence, „zrcadlo veškerenstva“. Toto vypouklé a oválné zrcadlo, které se objevilo na fasádě kostela, představuje důležitou roli v náboženské symbolice, jednoznačně představuje atribut svaté Panny Marie a to minimálně z doby pozdního středověku.

Speculum sine macula (lat.) - Zrcadlo bez poskvrny, tradiční symbol Panny Marie

Z křesťanského pohledu zrcadlo bez nejmenší poskvrny znázorňuje Pannu Marii, také se nazývá „zrcadlo spravedlnosti“.

bubg.jpg

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Pod korunní římsou je umístěn další pás menších reliéfních symbolů, jež se zrcadlově opakují. Nalezneme zde šesticípé hvězdy, květy růží a uprostřed řádové kříže v planoucím nimbu (další explicitní výraz Měděný had Nechustam s křížem, který Mojžíš vztyčil na poušti, býval interpretován jako vítězství nad zlem a později Izraelity modlářsky uctíván v chrámu. Není to snad tváří v tvář jezuitské pom- pro rožněného beránka - materii). V obou krajních zkoseních fasády je uprostřed nahrazuje symbol volatility - dvojice křídel.

Pod těmito posledními dvěma medailony je v obdélníkovitém rámu reliéf Mojžíšova hada vpleteného do starého kříže, stojícího na zemní vyvýšenině. Horní část kříže není zcela ve tvaru písmene Tau, zato překvapivě je tak znázorněna jeho základna těsně před fixací v zemi.

Upřímně řečeno, byl to právě tento motiv, který mne ke studiu reliéfů tohoto kostela přivedl.

Avšak tento motiv - pokud je mi známo, jedinečný v pražské exteriérové plastice - býval také symbolem používaným v hermetických pojednáních, a to často hned vedle kaducea. Pravděpodobně nejznámějším je symbol ukřižovaného hada Pythona (či jinde Phytona) z díla temného hermetického filozofa Abrahama Žida, jehož tak či onak cituje celá plejáda autorů, počínaje alchymistou Nicolasem Flamelem. Objevuje se také v díle Uvaltes chymisches Werk (Pradávné chymické dílo), připisovaném přímo rabimu Abrahamu Eleazarovi. Tento Starý had má být podle tradice ukřižován třemi zlatými hřeby, podobně jako s ním naložil Mojžíš na poušti, aby bylo dosaženo poznání a dovršeno Dílo.

V sérii medailonů lze tušit vedle christologické tématiky i další skrytou vrstvu iniciačního příběhu. Můžeme pokládat za jisté, že protilehlé emblémy si nějak analogicky odpovídají, jeden je podporován druhým a dalšími. Netvrdíme, že jejich latentní obsah je nutně hermetický, ale pro zajímavost srovnejte další rytinu z již zmíněného díla (Uraltes chymisches Werk) s velkým medailonem rostliny s trojím květem, která hadovi na kříži analogicky odpovídá…

hadk.jpg

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Had na Kříži

Symbolika hada je mnohoznačná, může mít povahu mužskou, ženskou, nebo sebe sama plodící, každopádně had je symbol, který se velmi často objevuje.

Had vyvýšený na kříž nebo na žerď ve tvaru T je pravzorem Krista vyvýšeného na strom života ke spáse světa.

Had obtočen kolem kříže je starozákonní předobraz Ježíšova ukřižování.

jesus-snake-cross-coin.jpg

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Tak tady končí naše procházka „slepou uličkou“, které se na Královské cestě měl průvodce vyhnout.

Ještě pár doplňků, které je nutno sdělit.

Stavitelem kostela svatého Františka Serafinského (Františka z Assisi) byl francouzský architekt, stavitel a malíř z francouzském Dijonu Jean Baptiste Mathey. Jeho příchod do Čech v roce 1675 předznamenává architektonicky nástup vrcholného baroka v Čechách. Zde spolupracoval s pražským arcibiskupem Janem Bedřichem z Valdštejna. Jeho zákazníky byly významné šlechtické rody té doby, např. Šternberkové, Šlikové, Valdštejnové, jeho služby také využíval Pražský hrad.

Nahrazení středověkého řádového kostela sv. Ducha novostavbou bylo připravováno několik let před započetím stavby. První tři plánované varianty pro stavbu nového kostela vypracoval Giovanni Domenico Orsi. Po jeho smrti v roce 1679 převzal úkol Jean Baptista Mathey.

Stavba započala nejprve  bouracími pracemi již v roce 1679 a hrubá stavba byla zcela dokončena v roce 1685. Kostel byl vybaven a vyzdoben v letech 1684 – 1687 a vysvěcen arcibiskupem Janem Bedřichem z Valdštejna 27. června 1688 na počest sv. Františka z Assisi. Stavba kostela zásadně změnila situaci na Křižovnickém náměstí. J.B.Mathey se musel potýkat s problémem poměrně malého prostoru pro stavbu a blízkosti dominantních budov. Dosud byl dominantou prostranství jezuitský kostel sv. Salvátora s monumentálním průčelím, komponovaný na průhledy od Karlova mostu.

Kostel je na průčelí zdoben kopiemi soch M. V. Jäckla z let 1722–1724 (sochy sv. Anežky České, sv. Víta, sv. Františka z Assisi, sv. Václava a sv. Ludmily). Po stranách vchodu stojí sochy Panny Marie a sv. Jana Nepomuckého od J. A. Quittainera z roku 1758.

Při nároží stojí tzv. vinařský sloup se sochou sv. Václava, patrona vinařů, od J. J. Bendla z roku 1679. Světec je znázorněn v brnění a plášti, s knížecí čapkou na hlavě, s kopím s praporem a štítem v rukou. Původně plastika stála před Staroměstskou mosteckou věží u domu, ve kterém sídlil úřad pražského perkmistra, správce pražských vinohradů. Na dnešním místě se sloup nachází od roku 1848. Okolo sloupu jsou zbytky dlažby z bývalého Juditina mostu z 12. století. Jedná se o nejstarší dochovanou dlažbu v Praze.

Jean Baptista Mathey zemřel roku 1696 v Paříži. Po jeho smrti přebírá a dokončuje jeho zakázky jeho učedník Jan Blažej Santini - Aichel. Přebírá i okruh stavebníků a ve svém díle na Matheyho navazuje.

Tak až někdy půjdete procházkou po Karlově mostě, nezapomeňte se zastavit na Křížovnickém náměstí a prohlédnout si symboly, které odnesl čas.

Gepe ©

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 
Novinky
Nejčtenější
Rádio Demiurg
Winamp, iTunes Windows Media Player Real Player QuickTime Web Proxy
Rádio Demiurg právě hraje: Nahrávám ...
Reklama
Top of Page

Nezávislý zdroj informací o světě kolem nás.
Přebírání článků je možné jen po předchozí domluvě a pod podmínkou uvedení zdroje.
"Svoboda myšlení, svědomí a náboženského vyznání je zaručena. Svoboda projevu a právo na informace jsou zaručeny.
Každý má právo vyjadřovat své názory slovem, písmem, tiskem, obrazem nebo jiným způsobem, jakož i svobodně vyhledávat,
přijímat a rozšiřovat ideje a informace bez ohledu na hranice státu".
(Listina základních práv a svobod České republiky)
Redakce neodpovídá za obsah článků i diskusí, které ne vždy odpovídají stanovisku redakce.


© 2017 DEMIURG.CZ - Nezávislý zdroj informací o světě kolem nás.
Joomla! is Free Software released under the GNU/GPL License.