Hlavní stránka arrow Tip na výlet arrow Frýdlantský historický klenot 21 září 2018  
Hlavní menu
Hlavní stránka
Nádech výdech
Místa síly
Tajemno
Společnost
Duchovno
Rady pana Rady
Zdraví
Channeling
Mimozemské civilizace
Tajné společnosti
Přednášky - rozhovory
Tajemství Amenti
Tip na výlet
Kontakty
Vyhledávání
Odkazy
Administrátor
Online TV
Chalupáři TV
Reklama
 
Frýdlantský historický klenot
Vložil: gepe   
Přečteno: 512

Frýdlant v Čechách má za sebou bohatou historii. V době, kdy na nedalekém území dnešního krajského města Liberec ležel neproniknutelný prales a neměl ani své jméno, na břehu řeky Smědé v blízkosti brodu existovala osada s kostelíkem a tržištěm, kde vládl čilý obchodní ruch. Území ovládali Ronovci, kteří za pomocí českého krále Václava I. získali rozsáhlá území kolem Žitavy.

Do Frýdlantu jezdí především turisté, aby navštívili Frýdlantský hrad/zámek, který patří k nejkrásnějším na severu Čech. Je zajímavé, že již poslední majitelé Clam-Galasové v roce 1801 zpřístupnili pro veřejnost část hradu s instalovanými sbírkami, což toto místo řadí k nejstaršímu hradnímu muzeu ve střední Evropě.

Nyní vás nechci provázet historií hradu a zámku a krásou, která se zde ukrývá. Ti, kteří toto místo navštívili, mi dají za pravdu, že tato historie stojí za vidění. A ostatním, kteří zde ještě nebyli, návštěvu vřele doporučuji.

Místo, kam vás chci zavést, většina návštěvníků Frýdlantu nenavštívila, přestože se jedná o dílo, které je jediné svého druhu v Čechách. Naše návštěva bude patřit kostelní ulici, kde stojí kostel Nalezení svatého Kříže.

hrad a kostel.jpg

Snímek kostela a hradu z věže Frýdlantské radnice

Tento kostel stojí na místě původního kostela zasvěceného sv. Kateřině, o kterém se dochovala zmínka již z roku 1316. Kostel byl několikrát přestavěn a upravován.

fkostel.jpg
V počátku se stavby ujali majitelé frýdlantského panství Biberštejnové, kteří získali panství v roce 1278 od českého krále Přemysla Otakara II. za 800 hřiven stříbra a dále se zavázali sloužit v králově vojsku. Později se těšili přízně Karla IV., kdy Bedřich doprovázel Karla IV. na jeho cestě do Braniborska roku 1348 a k císařské korunovaci do Říma v roce 1355.

Kostel přestavěn po nájezdu husitů r.1432. Největší přestavba se konala v letech 1501 – 1555, kdy bylo v závěru stavby roku 1551 postaveno síňové trojlodí zaklenuté na třech dvojicích pilířů. V roce 1551 umírá Kryštof z Biberštejna a zároveň jím vymřela i frýdlantská větev Biberštejnů.

Náhrobky posledních Biberštejnů


kry3.jpg       kry2.jpg

    Jeroným († 1549)                               Jan VI. († 1550)                              

kry1.jpg

              Kryštof († 1551)

Triumfální oblouk je segmentového tvaru a je na něm směrem k presbytáři latinský nápis o dokončení klenby Kryštofem z Biberštejna v roce 1551.

kostel f.jpg

Na chvilku pomyslně opustíme kostel Nalezení svatého Kříže, abychom se tam znova navrátili.

Dochází ke změně majitelů panství. Od Královské komory odkoupil panství roku1558 císařský rada Bedřich (Friedrich) z Redernu za 40 000 tolarů. Pro Frýdlantsko přichází období značného ekonomického rozmachu. Redernové byli schopní obchodníci, zdatní válečníci a obdivovatelé umění, na svém panství podporovali rozvoj podnikání, zejména tkalcovství, sklářství a důlní těžbu. Tato hospodářská prosperita Redernům umožnila realizovat na svých panstvích rozsáhlou stavební činnost.

Bedřich si bohužel svého nového panství příliš neužil, zemřel roku 1584 a majetek po něm zdědili jeho synové Jan, Jiří, Sebastian, Fabian, Kryštof a Melchior. Po smrti svých bratří (posledním z nich byl Kryštof 3.září roku 1591) převzal veškerou správu rodového majetku Melchior z Redernu.  Již předtím, roku 1582, zahájil Melchior se svou ženou Kateřinou mohutnou přestavbu a rozšíření dosavadního sídla na reprezentativní renesanční palác.

melchior.jpg 

Melchior byl především voják, vyznamenal se v bojích s Turky, rozuměl výborně vojenskému řemeslu a v poměrně mladém věku dosáhl hodnosti polního maršála. Doma se moc nezdržoval, jelikož vojna ho zcela pohlcovala. Celkem se účastnil jedenácti válečných tažení v Polsku, Rusku, Prusku, Holandsku a hlavně proti Turkům v Uhrách. V bojích s Turky opakovaně prokázal osobní statečnost i strategické umění. Do historie vstoupila jeho obrana pevnosti Oradea proti mnohonásobné turecké přesile. Melchior z Redernu zemřel při návratu z jednoho vojenského tažení v Havlíčkově Brodě v domě U Zlatého jelena roku 1600 na následky válečných zranění.

katerina.jpg

Společně s Kateřinou rozenou Šlikovou měli jediného syna Kryštofa. V době úmrtí Melchiora  byl nový majitel panství, jejich syn ještě nezletilý, proto jeho matka Kateřina z Redernu převzala dočasně správu panství za svého syna Kryštofa.  Nevedla si špatně, ba naopak, za její správy panství vzkvétalo hospodářsky i stavebně, nechala rozšířit liberecký zámek, v letech 1599 – 1603 dala podnět k budování liberecké radnice. Obyvatelé Liberce si Kateřinu nemohli vynachválit (na rozdíl od Frýdlanských). V této době již začaly určovat ráz města Liberce první kamenné stavby.

Vracíme se do frýdlantského kostela Nalezení svatého Kříže, kde Kateřina nechala po smrti svého manžela vytvořit unikátní rodinnou hrobku, která je také bodem našeho zájmu.

 hr1.jpg 

Tento unikát, který na našem území nikde nenajdete, byl budován celých pět let od roku 1605 – 1610 s použitím několika druhů mramorů, alabastru, bronzu a dalších ušlechtilých materiálů, které pocházely z Čech, Slezka a Anglie. Pracovalo na něm 18 lidí pod vedením sochaře nizozemského původu Kryštofa Gerharda Heinricha z Amsterodamu. Ústředním motivem hrobky jsou tři bronzové sochy v životní velikosti (tzv. v ohni pozlacená), každá má výšku 170 centimetrů. Uprostřed stojí rakouský protestantský šlechtic, císařský rada a polní maršál Melchior z Redernu s maršálskou holí (zemřel 20.9.1600), po pravém boku má manželku Kateřinu (zemřela 29.7.1617) a po levém syna Kryštofa (zemřel r. 1641). Na stranách jsou starozákonní bojovníci a v soklech vyobrazeni porobení a spoutaní Turci. I v tom je dílo unikátní. Podle historiků jde zřejmě v Česku o nejstarší takové vyobrazení Turků v mramoru. Bohužel toto dílo není v současnosti kompletní jako v době jeho vzniku. Chybí na něm drahé kameny, které byly součástí výzdoby tohoto díla, jako topasy, safíry, rubíny a drahé kovy, které si při návštěvě Frýdlantu za doby třicetileté války švédští vojáci přivlastnili.

do.jpg

dobové foto

al.jpg Apkgpg

ak.jpg    am.jpg    akr.jpg

Toto dílo bylo předáno Kateřině z Redernu na její svátek 25.listopadu 1610. Za toto unikátní dílo, zaplatila Kateřina 10 000 tolarů. 

Je zajímavé, že Kateřina ani její syn Kryštof nebyli pohřbeni do této rodinné hrobky a dodnes se neví, kde byli pohřbeni.

V kapli Redernů před západní stěnou je ještě náhrobek prvních frýdlantských Redernů, je pískovcový a pochází z let 1565 - 1566. Tvoří jej renesanční architektura, která spočívá na čtyřech lvích hlavách, s průběžným soklem a čtyřmi korintskými sloupy, zdobenými do třetiny pobíjeným ornamentem. Nahoře se nacházejí tři kruhové terče s reliéfovými erby Redernů a Schoenaichů. 

prvr.jpg

Postavy zpodobňují (zleva) Bedřicha (Friedricha) z Redernů (zemřel roku 1564), vedle je postava jeho manželky Salomeny, rozené ze Schoenaichu (zemřela roku 1556) a dále postava jejich syna Bedřicha (Friedricha) z Redernů mladšího (zemřel roku 1562)

Navštívili jsme unikátní hrobku Redernů, kterou nechala vybudovat asi nejslavnější žena frýdlantsko-liberecké historie, Kateřina z Redernu, rozenná Šliková. Ukázal jsem vám jen pár obrázků z této hrobky, ale nalezne zde mnoho dalších zajímavostí, např. bronzové pozlacené reliéfy, výjevy z bitev proti Turkům, kterých se jako generál zúčastnil Melchior (Sisak, Pápa, Varadin), bronzové nápisová tabule s německým a latinským textem, atd.

Tato hrobka se pro veřejnost otevírá jen při výjimečných událostech. Pokud byste nechtěli tak dlouho čekat, poproste s předstihem místního faráře pana Víta Audy a ten vám prohlídku tohoto unikátního díla rád umožní.

z1.jpgz2.jpg

z3.jpg

z4.jpg

Do roku 1710 se kolem kostela rozprostíral starý městský hřbitov ohrazený až do dnešní doby  kamennou zdí, na které se částečně zachoval soubor zastavení křížové cesty a také náhrobky bývalých obyvatel Frýdlantu v Čechách a to i přesto, že na konci války roku 1945 zde dopadly letecké pumy, které částečně poškodily kostel.

 

Přeji vám pohodu při objevování naší historie. Usměj se

 

GEPE

 
Novinky
Nejčtenější
Rádio Demiurg
Winamp, iTunes Windows Media Player Real Player QuickTime Web Proxy
Rádio Demiurg právě hraje: Nahrávám ...
Reklama
Top of Page

Nezávislý zdroj informací o světě kolem nás.
Přebírání článků je možné jen po předchozí domluvě a pod podmínkou uvedení zdroje.
"Svoboda myšlení, svědomí a náboženského vyznání je zaručena. Svoboda projevu a právo na informace jsou zaručeny.
Každý má právo vyjadřovat své názory slovem, písmem, tiskem, obrazem nebo jiným způsobem, jakož i svobodně vyhledávat,
přijímat a rozšiřovat ideje a informace bez ohledu na hranice státu".
(Listina základních práv a svobod České republiky)
Redakce neodpovídá za obsah článků i diskusí, které ne vždy odpovídají stanovisku redakce.


© 2018 DEMIURG.CZ - Nezávislý zdroj informací o světě kolem nás.
Joomla! is Free Software released under the GNU/GPL License.